středa 9. dubna 2014

Comprehensive Maps of modern history of the Middle East - Přehledné mapy moderní historie Blízkého východu

Maps are in chronological order - Mapy jsou v chronologickém pořadí


1. Osmanská říše ztrácí zevnitř svoji sílu a soudržnost

Oslabena korupcí a hospodářským úpadkem se po roce 1800 Osmanská říše postupně rozkládá. Vztah lokálních vůdců vůči sultánovi je v Severní Africe a Západní Arábii značně neupřímný. Na severovýchodě Osmanské říše zase získává Kateřina Veliká na Turcích vítězství. Od roku 1796 okupuje Napoleon na tři roky Egypt. To velmi povzbudilo evropský zájem o blízkovýchodní kultury a otevřelo novou éru kolonialismu. Na východ od Osmanské říše Peršané, Uzbekové ze Střední Asie a indičtí Mogulové (Mughalové) rozšiřují svá dominia s každou novou generací vládců. Nádir Šáh vedl perská vojska na bleskový výpad do Indie v letech 1738-39, dobije Dillí a poklady říše Mogulů. První afghánský král Ahmad Šáh Durrání veden tímto příkladem rozvine v roce 1747 svůj vliv až do severní Indie. Bombaj, který je v britských rukou od roku 1661 se stane centrem britského vlivu v Indii v roce 1708.    


2. Britské a ruské zájmy se střetávají

V obavách o ohrožení své námořní síly a obchodních cest do koloniální Indie se v 19. století snaží Británie o zastavení ruské expanze směrem na jih. Britům se po zlomení těžkého odporu podaří v roce 1839 porazit afghánské rebely a zachovat Afghánistán jako nárazníkové území mezi Ruskem a Indií. V roce 1855 také Britové společně s Francouzi porážejí armádu cara Mikuláše I. na Krymu. Mezitím se ruské hranice stabilně rozšiřují směrem do Střední Asie. Podnícení otevřením Suezského průplavu v roce 1869 se Francie a Itálie připojují k Británii v úsilí o kolonizaci Afrického rohu. V roce 1875 získá za vlády premiéra Disraeliho Británie kontrolu nad Suezským průplavem a britské oddíly se vyloďují v roce 1882 v Egyptě aby ochraňovaly průplav před nacionalisty. V roce 1883 jsou však britské a egyptské oddíly donuceny evakuovat Súdán, poté co vypukne povstání Mahdistů. V roce 1898 je Súdán získán zpět britským generálem Kitchenerem.V témže období podepíše Londýn dohody s řadou emirátů v Perském Zálivu, které zaručují Británii kontrolu nad jejich vnějšími vztahy.     


3. Porcování regionu po první světové válce

Poté co jsou Turci poražení v první světové válce si spojenci rozdělují Osmanskou říši.Francie okupuje Sýrii a Libanon. Británie obsadí Palestinu, Transjordánsko a Irák. Persie, která je od roku 1907 rozdělena na ruskou a britskou sféru vlivu získá znovu autonomii v roce 1919. Všude kde Evropa posiluje svůj vliv se také zvedá proti němu veliký odpor. Nacionalisté v Káhiře a v jižním Iráku povstávají proti Britům. Afghánci rovněž bojují protí britské dominanci. V Turecku organizuje Mustafa Kemal národní armádu, která by vyhnala Řeky, poté co se Rusové, Francouzi, Italové a Britové stáhnou ze vznikající republiky. Příležitosti se snaží využít i Arménie, Ázerbajdžán a Gruzie a v roce 1918 zformují nové republiky, avšak ty jsou během pěti let pohlceny sovětským Ruskem a Tureckem. Na jihu, Šaríf Hasajn z Mekky, poté co v roce 1917 získá Hidžáz od Turků, dostane také nového (a úspěšného) soupeře v Abdulazíz Al-Saúdovi, zakladateli moderní Saúdské Arábie.  


4. Židé zakládají domovinu mezi Araby

Židé zaplavují Palestinu pod britskou správou poté, co prchají před perzekucí Německu, Polsku a Sovětském svazu. V mezidobí 1920-1948 znásobí svou přítomnost osminásobně na 650 000. Arabská nelibost s tímto masivním přílivem vyvolá nepokoje v roce 1929 a generální stávku v roce 1936. V roce 1948 vypukne otevřený boj mezi nově vzniklým Státem Izrael a pěti arabskými státy. Jeho důsledkem je mj. 600 000 palestinských uprchlíků po porážce Arabů. V této době většina arabských států získává nezávislost: Sýrie a Libanon od Francie; Irák a Transjordánsko (dnes Jordánsko) od Británie. Vznik Pákistánu v roce 1947 poskytne domov velké části muslimů v hinduisty dominované Indii. Kořeny kulturních změn se vyvíjejí mezi světovými válkami. Ropné společnosti rozšiřují svou působnost do Íránu, později Iráku, Bahrajnu, Kuvajtu a Saúdské Arábie. Vytvářejí bohatství a sílu regionu a zároveň přispívají ke kontaktům, ale i konfliktům se západními idejemi a technologiemi.  
    
Maps from National Geographic, September 1980

pátek 4. dubna 2014

Výzva k vyváženějšímu českému přístupu k izraelsko-palestinskému konfliktu

Výzva k vyváženějšímu českému přístupu k izraelsko-palestinskému konfliktu

Vážený pane premiére Sobotko, vážený pane ministře Zaorálku,

Obracíme se na Vás a Vaši novou vládu jako Izraelci, kterým hluboce záleží na budoucnosti své země.

Během posledních dvou desetiletí byla Česká republika velmi loajálním spojencem Izraele. Vychází to z dlouhé tradice sahající k prvnímu československému prezidentovi Masarykovi, tradice obnovené po sametové revoluci v roce 1989.

V posledních letech jsme však s lítostí zaznamenali projevy bezvýhradné české podpory, kterou považujeme za škodlivou pro zájmy Izraele.

Vaše země byla jediným členským státem EU, který hlasoval proti povýšení palestinského statusu v OSN. Prezident Zeman navrhl přesunout české velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma navzdory širokému mezinárodnímu konsensu. A nedávno navštívil český velvyslanec v Izraeli univerzitu v osadě Ariel, nacházející se hluboko na území okupovaného Západního břehu Jordánu. Žádný jiný vyslanec EU tak neučinil.

Jako Izraelci jsme hluboce vděčni za přátelství Vaší země. Dnes však Izrael potřebuje takové přátele, kteří se nevyhýbají kritice naší státní politiky. Se vší úctou jsme přesvědčeni, že výše uvedené postoje a činy jen pomáhají naší vládě, aby nadále odmítala přijmout realitu a pokračovala v politice, která ohrožuje budoucnost Izraele jako demokracie a domoviny židovského národa.

Trvající izraelská vojenská okupace palestinských území vytvořila hluboce nedemokratickou situaci, která je jasně neslučitelná s hodnotami, na nichž je založeno česko-izraelské přátelství. Základní práva a svobody okupovaných Palestinců jsou každodenně pošlapávány, zatímco se izraelští osadníci těší všem výsadám.

Děsí nás, že naše vláda pokračuje v rozsáhlé expanzi osad na úkor současných amerických snah o dosažení průlomu v izraelsko-palestinských mírových rozhovorech. Od podepsání mírových dohod z Osla před dvaceti lety se počet izraelských osadníků na okupovaných územích více než zdvojnásobil.

Nyní čelíme situaci, kdy je životaschopnost řešení konfliktu v podobě dvou států v hlubokém ohrožení. Bez dvoustátního řešení nebudou Palestinci moci uplatnit své právo na sebeurčení a demokratický charakter Izraele bude nadále upadat.

Scénář, kterého se obáváme, lze odvrátit pouze tehdy, pokud naši nejlepší přátelé podpoří Izrael v jeho pravém zájmu, kterým je ukončení okupace a dosažení trvalého míru s našimi palestinskými a dalšími arabskými sousedy.

Doufáme, že za Vaší nové vlády uvidíme Českou republiku stát v čele snah zabránit Izraeli kráčet dál po cestě do záhuby. V nejlepším zájmu Izraele Vás vyzýváme k zaujetí vyváženějšího přístupu, který pomůže přinést důstojnost a svobodu pro Izraelce i Palestince.

Se srdečným pozdravem,

Ilan Baruch
Bývalý velvyslanec Izraele v Jihoafrické republice

Michael Benjair
Bývalý generální prokurátor Státu Izrael

Avraham Burg
Bývalý mluvčí Knesetu
Bývalý předseda Židovské agentury
Bývalý předseda Světové sionistické organizace

Naomi Chazan
Bývalá místopředsedkyně Knesetu
Bývalá předsedkyně nadace New Israel Fund

Miki Kratsman
Vedoucí katedry fotografie na Akademii umění a designu Becalel
Laureát Emet Prize za rok 2010

Alex Levac
Laureát Izraelské státní ceny za rok 2005

Ram Loevy
Emeritní profesor, Telavivská univerzita
Laureát Izraelské státní ceny za rok 1993

Alon Liel
Bývalý generální ředitel izraelského ministerstva zahraničí
Bývalý velvyslanec Izraele v Jihoafrické republice

Nurit Peled-Elhanan
Profesorka Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
Laureátka Sacharovovy ceny za rok 2001

Jossi Sarid
Bývalý ministr školství
Bývalý ministr životního prostředí

David Dean Shulman
Profesor Hebrejské univerzity v Jeruzalémě
Laureát Emet Prize za rok 2010
Člen Izraelské akademie věd 

Tel Aviv, 1. dubna 2014

čtvrtek 3. dubna 2014

Appeal for a more even-handed Czech approach towards the Israeli-Palestinian conflict

Appeal for a more even-handed Czech approach towards the Israeli-Palestinian conflict
Czech version: Výzva k vyváženějšímu českému přístupu k izraelsko-palestinskému konfliktu

Dear Prime Minister Sobotka, dear Minister Zaorálek,

We are writing to you and your new government as Israelis who deeply care about the future of our country.

Over the past two decades, the Czech Republic has been a very loyal ally of Israel.

This stems from a long tradition dating back to the first Czechoslovak President Masaryk, a tradition recommenced after the Velvet Revolution of 1989.

In recent years, however, we have been saddened to witness expressions of unconditional support by the Czech Republic we consider detrimental to Israel’s interests.

Your country was the only EU member state that voted against the upgrade of the Palestinian UN status. President Zeman suggested moving the Czech embassy from Tel Aviv to Jerusalem, against a broad international consensus. And most recently, the Czech ambassador to Israel visited Ariel University, deep in the occupied West Bank. No other EU envoy has done so.

As Israelis, we are deeply grateful for your country’s friendship. But today, Israel needs friends who do not shy away from challenging our government’s policies. With all due respect, we believe the positions and actions mentioned above encourage our government to remain in denial and to persist in policies that endanger Israel’s future as a democracy and the homeland of the Jewish people.

Israel’s continued military occupation of the Palestinian territories has created a deeply undemocratic situation that is clearly incompatible with the values on which the Czech-Israeli friendship is based. The basic rights and freedoms of the Palestinians under occupation are being trampled on a daily basis, while Israeli settlers enjoy all the privileges.

To our dismay, our government continues the large-scale expansion of settlements, at the expense of the current US efforts to achieve a breakthrough in Israeli Palestinian peace talks. Since the signing of the Oslo peace accords twenty years ago, the number of Israeli settlers in the occupied territories has more than doubled.

We now face a situation in which the viability of the two-state solution to the conflict is in great danger. Without a two-state solution, the Palestinians will not be able to exercise their right of self-determination and Israel’s democratic character will continue to deteriorate.

The scenario we fear can be averted only if our best friends stand with Israel in its true interest, which is to end the occupation and achieve a lasting peace with our Palestinian and other Arab neighbours.

Under your new government, we hope to see the Czech Republic in the forefront of efforts to prevent Israel from going further down the wrong path. In Israel’s best interest, we call on you to adopt a more even-handed approach, which helps bring about dignity and freedom for both Israelis and the Palestinians. 

Yours sincerely,

Ilan Baruch
Former Ambassador to South Africa

Michael Benyair
Former Attorney General of the State of Israel

Avraham Burg
Former Speaker of the Knesset
Former Chairman of the Jewish Agency
Former Chairman of the World Zionist Organization

Naomi Chazan
Former Deputy Speaker of the Knesset
Former President of the New Israel Fund

Miki Kratsman
Head of the Photography Department at Bezalel Academy of Art and Design
Recipient of the Emet Prize in 2010

Alex Levac
Recipient of the Israel Prize in 2005

Ram Loevy
Professor Emeritus, Tel Aviv University
Recipient of the Israel Prize in 1993

Alon Liel
Former Director General of the Israeli Foreign Ministry
Former Ambassador to South Africa

Nurit Peled-Elhanan
Professor, Hebrew University of Jerusalem
Recipient of the Sakharov Prize in 2001

Yossi Sarid
Former Minister of Education
Former Minister of the Environment

David Dean Shulman
Professor, Hebrew University of Jerusalem
Recipient of the EMET Prize in 2010
Member of the Israel Academy of Sciences and Humanities

Tel Aviv, 1 April 2014