Útok na Írán na základě protichůdných zpráv o nukleárním programu by byl opakováním roku 2003 s mnohem závažnějšími důsledky. Program by se nezastavil; definitivně by byly ztraceny šance na politickou změnu a nadlouho by se upevnil populistický nacionalismus; regionálně by to znamenalo vážnou nestabilitu a řadu konfliktů a zakonzervovalo by to ty, které je nutné nejvíce řešit; slibné, ale velmi křehké demokratizační procesy v arabských zemích by možná byly nenávratně poškozeny. Celá debata je špatně postavená. Jedna věc je nepřát si Írán s nukleární kapacitou, druhá věc je nepřát si tento Írán s bombou. Dnešní režim má praskliny, na jaře budou volby. Na Blízkém východě začala nová éra a mění se způsob politiky. Měli bychom jej podporovat, a ne jej pohřbívat kontraproduktivními akcemi.
Lamis Khalilová, The German Marshall Fund of the United States Postavení Íránu ve světě slábne. Embargo na dovoz ropy, hospodářské sankce a izolace od světového bankovního systému dovedly zemi k 40% inflaci a 30% nezaměstnanosti. Země připomíná papiňák před výbuchem. Írán se sice snaží svět vydírat mj. i hrozbou blokády Hormuzského průlivu, která by však podle expertů trvala nanejvýš čtyři hodiny. Páteční výhrůžný proslov ajatolláha Chameneího potvrzuje, že Írán sám ztrácí půdu pod nohama. Úspěch tlaku na Írán může přinést nová metoda cukru a biče, kdy bič bude v ruce třímat EU a USA naopak nabízet dialog. Íránský jaderný program by se neměl stát skutečností, ale je třeba vzít v úvahu i řadu dalších významných faktorů.
Marek Čejka, blízkovýchodní analytik Ústavu mezinárodních vztahů Írán s jadernými zbraněmi je pro Blízký východ nebezpečný – z jeho zbraní může mít obavy nejen Izrael, ale i některé arabské státy. Na druhou stranu riziko dalšího nešťastného konfliktu na už tak dost destabilizovaném Blízkém východě představuje dnes snad ještě větší hrozbu. Vždyť třeba válka v Iráku velmi posílila právě Írán. Pevně tak věřím, že íránští i izraelští politici si nakonec zachovají chladnou hlavu. Jaderné zbraně byly vždy především nástrojem odstrašení a íránští politici musí dobře vědět, že po jejich případném nukleárním útoku může následovat jaderný protiúder Izraele a USA, který bude pro Írán naprosto zničující.
Petr Drulák, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Pokud se země velikosti a potenciálu Íránu rozhodne pro jaderné zbraně, těžko jí v tom jakýkoli vnější aktér může zabránit. Zaprvé, patrně není možné íránský jaderný program vyřadit jedním krátkým úderem. Zadruhé, případná válka s Íránem by nenašla podporu v Radě bezpečnosti OSN a beztak na ni není nikdo připraven. Zatřetí, těžko Írán tlačit, když k jaderným mocnostem patří jeho rivalové Pákistán a Izrael. Hrozby vojenským útokem a sabotáže, k nimž se dnes někteří hráči uchylují, pouze Íráncům potvrzují, že se mají čeho bát a že je třeba jaderný program o to více podpořit. Pokud Írán získá jaderné zbraně, nebude to dobrá zpráva pro svět. Bič sankcí Írán neodradí. Pokud se ale spojí s cukrem bezpečnostních záruk a široké spolupráce, může ho přesvědčit.
