První světová válka a Blízký východ - konference

Comprehensive Maps of modern history of the Middle East - Přehledné mapy moderní historie Blízkého východu

Maps are in chronological order - Mapy jsou v chronologickém pořadí

1. Osmanská říše ztrácí zevnitř svoji sílu a soudržnost

Oslabena korupcí a hospodářským úpadkem se po roce 1800 Osmanská říše postupně rozkládá. Vztah lokálních vůdců vůči sultánovi je v Severní Africe a Západní Arábii značně neupřímný. Na severovýchodě Osmanské říše zase získává Kateřina Veliká na Turcích vítězství. Od roku 1796 okupuje Napoleon na tři roky Egypt. To velmi povzbudilo evropský zájem o blízkovýchodní kultury a otevřelo novou éru kolonialismu. Na východ od Osmanské říše Peršané, Uzbekové ze Střední Asie a indičtí Mogulové (Mughalové) rozšiřují svá dominia s každou novou generací vládců. Nádir Šáh vedl perská vojska na bleskový výpad do Indie v letech 1738-39, dobije Dillí a poklady říše Mogulů. První afghánský král Ahmad Šáh Durrání veden tímto příkladem rozvine v roce 1747 svůj vliv až do severní Indie. Bombaj, který je v britských rukou od roku 1661 se stane centrem britského vlivu v Indii v roce 1708.    

2. Britské a ruské zájmy se střetávají

V obavách o ohrožení své námořní síly a obchodních cest do koloniální Indie se v 19. století snaží Británie o zastavení ruské expanze směrem na jih. Britům se po zlomení těžkého odporu podaří v roce 1839 porazit afghánské rebely a zachovat Afghánistán jako nárazníkové území mezi Ruskem a Indií. V roce 1855 také Britové společně s Francouzi porážejí armádu cara Mikuláše I. na Krymu. Mezitím se ruské hranice stabilně rozšiřují směrem do Střední Asie. Podnícení otevřením Suezského průplavu v roce 1869 se Francie a Itálie připojují k Británii v úsilí o kolonizaci Afrického rohu. V roce 1875 získá za vlády premiéra Disraeliho Británie kontrolu nad Suezským průplavem a britské oddíly se vyloďují v roce 1882 v Egyptě aby ochraňovaly průplav před nacionalisty. V roce 1883 jsou však britské a egyptské oddíly donuceny evakuovat Súdán, poté co vypukne povstání Mahdistů. V roce 1898 je Súdán získán zpět britským generálem Kitchenerem.V témže období podepíše Londýn dohody s řadou emirátů v Perském Zálivu, které zaručují Británii kontrolu nad jejich vnějšími vztahy.     

3. Porcování regionu po první světové válce

Poté co jsou Turci poražení v první světové válce si spojenci rozdělují Osmanskou říši.Francie okupuje Sýrii a Libanon. Británie obsadí Palestinu, Transjordánsko a Irák. Persie, která je od roku 1907 rozdělena na ruskou a britskou sféru vlivu získá znovu autonomii v roce 1919. Všude kde Evropa posiluje svůj vliv se také zvedá proti němu veliký odpor. Nacionalisté v Káhiře a v jižním Iráku povstávají proti Britům. Afghánci rovněž bojují protí britské dominanci. V Turecku organizuje Mustafa Kemal národní armádu, která by vyhnala Řeky, poté co se Rusové, Francouzi, Italové a Britové stáhnou ze vznikající republiky. Příležitosti se snaží využít i Arménie, Ázerbajdžán a Gruzie a v roce 1918 zformují nové republiky, avšak ty jsou během pěti let pohlceny sovětským Ruskem a Tureckem. Na jihu, Šaríf Hasajn z Mekky, poté co v roce 1917 získá Hidžáz od Turků, dostane také nového (a úspěšného) soupeře v Abdulazíz Al-Saúdovi, zakladateli moderní Saúdské Arábie.  

4. Židé zakládají domovinu mezi Araby

Židé zaplavují Palestinu pod britskou správou poté, co prchají před perzekucí Německu, Polsku a Sovětském svazu. V mezidobí 1920-1948 znásobí svou přítomnost osminásobně na 650 000. Arabská nelibost s tímto masivním přílivem vyvolá nepokoje v roce 1929 a generální stávku v roce 1936. V roce 1948 vypukne otevřený boj mezi nově vzniklým Státem Izrael a pěti arabskými státy. Jeho důsledkem je mj. 600 000 palestinských uprchlíků po porážce Arabů. V této době většina arabských států získává nezávislost: Sýrie a Libanon od Francie; Irák a Transjordánsko (dnes Jordánsko) od Británie. Vznik Pákistánu v roce 1947 poskytne domov velké části muslimů v hinduisty dominované Indii. Kořeny kulturních změn se vyvíjejí mezi světovými válkami. Ropné společnosti rozšiřují svou působnost do Íránu, později Iráku, Bahrajnu, Kuvajtu a Saúdské Arábie. Vytvářejí bohatství a sílu regionu a zároveň přispívají ke kontaktům, ale i konfliktům se západními idejemi a technologiemi.  

    

Maps from National Geographic, September 1980

O Turcích, kteří nasazovali život za našeho císaře pána

About Turkish soldiers who fought for the Austro-Hungaria in the World War One. 

Nomen omen, aneb Břetislav Tureček přišel s další reportáží na velmi originální téma spojené s  první světovou válkou. Tentokrát je věnované tureckým vojákům, kteří bojovali po boku rakousko-uherských vojáků (a tedy i po boku řady Čechů) na frontě proti Rusům. Téma reportáže je tak trochu spojené s článkem na tomto blogu, kde jsem se před nedávnem zabýval hroby muslimských vojáků na našich hřbitovech.

Reportáž Břetislava Turečka najdete zde.

O krvežíznivých Turcích ohrožujících křesťanskou Evropu se dříve psaly desítky románů, pohádek i básní. O tom, že v jiné době Turci Evropu naopak chránili, se neví skoro nic. „Byli to jedni z nejlepších vojáků osmanské říše. Turecké velení se chtělo blýsknout, a tak poslalo do Evropy své nejlepší muže,“ upozorňuje turecký badatel Altay Atli. 

Čeští vojínové v Orientě za Veliké války

Radio broadcast (in Czech) about Czech soldiers fighting with Ottoman Empire in WW1.

24. listopadu 2011 odvysílal Český rozhlas 1 - Radiožurnál 22minutový dokument Břetislava Turečka o českých vojácích, kteří za první světové války bojovali v Orientu za tureckého sultána proti Britům.

Záznam celého pořadu a to jak zvukový, tak i písemný, doplněný fotografiemi můžete najít tady.

Čest památce těch, kteří prolévali krev v blízkovýchodních válkách.