Ukázka z nového vydání Ročenky české zahraniční politiky, kterou vydal Ústav mezinárodních vztahů (a kterou je možné objednat tamtéž) - výběr z kapitoly o vztazích ČR k Blízkému východu, kde je hodně pozornosti věnováno české zahraniční politice vůči Arabskému jaru.
Vláda premiéra Nečase projevuje o Blízký východ dlouhodobě enormní zájem, avšak ten je zaměřen hlavně na jednoho z klíčových hráčů blízkovýchodního dění – na Stát Izrael. O vzájemné náklonnosti svědčí i frekvence vzájemných kontaktů a návštěv mezi oběma státy, kdy jak izraelský premiér Netanjahu, tak později i premiér Nečas podnikli reciproční návštěvy svých zemí. Premiér Nečas se také hned několikrát vyjádřil během tiskových konferencí po jednání vlády k aktuální situaci v regionu. Z iniciativy Ministerstva průmyslu a obchodu došlo k uspořádání konference, zaměřené na ekonomický potenciál oblasti a možné investice českých firem. Aktivní v souvislosti s Blízkým východem byli rovněž ministr zahraničí Karel Schwarzenberg i ministr obrany Alexandr Vondra. Sám Schwarzenberg podnikl několik oficiálních zahraničních návštěv do oblasti.
Na půdě parlamentu ČR se situací na Blízkém východě zabýval zřejmě nejvýrazněji poslanecký klub ČSSD. Na půdě parlamentu například zorganizoval stínový ministr zahraničí ČSSD Lubomír Zaorálek diskusní setkání s novináři a odborníky na Blízký východ, kde byl analyzován hlavně průběh Arabského jara. Tematika Blízkého východu byla také projednávána v parlamentu v rámci interpelací, například 22. září 2011.[1] V rámci této interpelace premiér Nečas vysvětlil základní motivy strategického partnerství ČR se Státem Izrael: 1. exportní (mimo Evropu je Stát Izrael čtvrtým největším exportním teritoriem pro českou ekonomiku – po Spojených státech, Číně a Indii), 2. inovativní izraelská ekonomika jako zdroj inspirace pro ČR, 3. hodnotové partnerství.[2]
[2] To premiér Nečas vysvětlil doslova takto: „Měli být vědomi toho, že Stát Izrael je jedinou skutečně plnohodnotně fungující demokracií v tomto teritoriu, že je v mnoha ohledech po dlouhá desetiletí obklopen sousedy, kteří buďto chtějí anektovat část jeho území, anebo dokonce tento stát a jeho lid úplně zničit. Pokud to někomu něco připomíná z naší vlastní historie, to znamená z období mezi 1. a 2. světovou válkou, tak podle mého názoru to není připomínka náhodná. Právě proto bychom to měli být my, kdo má pro tento postoj pochopení, a měli bychom to být my, kdo tomu postoji rozumí. Izrael je fungující demokracií, chcete-li, je to ostrůvek západních hodnot ve svém teritoriu, a chcete-li, dokonce si troufám říci, že v mnoha ohledech Evropa začíná v Izraeli. To je důvod tohoto našeho strategického partnerství.“ Nečas také podotkl, že: „to neznamená, že vláda ČR i já osobně souhlasíme a budeme souhlasit a souhlasili jsme s každým krokem, který vláda Izraele udělá například ve vztahu ke svému okolí.“ Viz: http://www.psp.cz/eknih/2010ps/stenprot/023schuz/s023094.htm
