Rozhovor pro rádio Wave z 17. 10. 2019 o tom, jaké jsou kořeny konfliktu a historické pozadí vztahu Turecka a Kurdů.Výcuc z rozhovoru: „Konflikt, který známe, se váže až na Tureckou republiku, která vznikla po první světové válce za vlády Mustafy Kemala Atatürka,“ říká politolog a odborník na Blízký východ z Mendelovy univerzity v Brně. Nacionalismus v Osmanské říši nebyl zdaleka tolik založený na etnické příslušnosti nebo důrazu na homogenitu. Do doby, než se začal formovat sekulární nacionalismus, nebyly podle Čejky konflikty mezi etniky tak veliké. Kurdové byli považováni hlavně za muslimy. To se ale změnilo. Dnes podle Čejky je i pro samotné Kurdy častěji na prvním místě identita etnická než náboženská. Byť drtivá většina Kurdů jsou sunnitští muslimové, cítí se být často v první řadě Kurdy. „Globalizace znamená do určité míry i globalizaci nacionalismů. Kurdové z různých částí Blízkého východu spolu mnohem více komunikují. Daleko více spolu solidarizují,“ říká politolog.
Marek Čejka zároveň popisuje proměnu současného tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana ve vztahu ke Kurdům. Podle politologa byla politika tureckého prezidenta zhruba před deseti lety vedená spíše snahou o nalezení etnického konsensu. „Erdoğan se dokonce v roce 2011 omluvil za masakr Kurdů v 30. letech.“ Důvodů obratu je podle Čejky několik. Jedním z nich je neúspěch při vyjednávání o vstupu do Evropské unie a nutnost změnit směr své zahraniční politiky. Roli sehrálo i arabské jaro a vypuknutí konfliktu v Sýrii. Turecký prezident Erdoğan podle Čejky zapadá do modelu dalších světových politiků, kteří se snaží vypadat jako tvrdí a rozhodní. „V tomhle není Erdoğan rozhodně osamocený. Podívejte se na Trumpa, na Putina, na indického premiéra nebo čínského prezidenta,“ říká Marek Čejka.
Strategie přežití Kurdů se v jednotlivých obdobích a oblastech měnila. Podle Marka Čejky celá řada Kurdů o společném státě možná sní, většina z nich si je ale vědomá, že to za současné situace není možné. Navíc pohledy v jednotlivých oblastech se liší. „Automaticky ale neznamená, že když jste Kurd v Turecku, tak musíte podporovat PKK. Kurdská společnost je opravdu hodně strukturovaná. Jsou mezi nimi lidé, kteří mají velký vztah k islámu, nebo naopak ti, kteří jsou hodně sekularizovaní.“ Marek Čejka také poukazuje na heterogenitu obyvatel i v některých kurdských oblastech. V některých jejích částech jsou místa, kde jsou velké komunity například Arabů, Turkmenů nebo Arménů. „Ta oblast tradičně byla velkou etno-náboženskou mozaikou, což bylo stovky až tisíce let. Až ty moderní brutální konflikty a etnické čistky to hodně mění. Tak jak to můžeme vidět třeba v bývalé Jugoslávii,“ dodává Marek Čejka.
Poslechněte si rozhovor:
