pondělí 25. března 2024

Souhrn publikací, podcastů etc. Marka Čejky o dění v izraelsko-palestinském konfliktu a na Blízkém východě po 7. říjnu 2023

Rozhlasové pořady:

Komentáře v TV:
  • O situaci po likvidaci šéfa Hamásu Haníji, 1. 8. 2024, ČT24
  • Komentář ke zostřené situaci na Golanských výšinách, 29.7. 2024, ČT24 
  • Komentáře pro ČT24 a TV Nova k situaci na Blízkém východě (říjen a listopad 2023, květen a září 2024)
  • Komentáře pro ČT24 (Newsroom24, 15. 12. 2024) a TV Nova (8. 12., 9. 12. Televizní noviny) k situaci Sýrii

Podcasty:

·    iDnes – série pěti „blízkovýchodních“ podcastů (listopad 2023 – leden 2024)

1. Díl - Geneze a vývojové etapy Hamásu, jeho vlastnosti a vůdci - 15. listopadu 2023

2. Díl - O vztazích mezi Izraelem a USA - 29. listopadu 2023

3. Díl - Role Íránu, Hizballáhu a jemenských Hútíjů na současné dění - 14. prosince 2023

4. Díl - Vznik a současnost izraelského osadnického hnutí a scénáře vývoje v Gaze - 10. ledna 2024

5. Díl - Česko-izraelské vztahy, česká islamofobie, romantické pohledy a role médií - 25. ledna 2024

Články:

Texty a rozhovory v angličtině:

Rozhovory:

Debaty a přednášky na univerzitní půdě:

  • Masarykova univerzita: 
  • Jihočeská univerzita: 
    • Přednáška „Izraelsko-palestinský konflikt a cesta k 7. říjnu 2023“,  10. 11. 2023
    • Přednáška "Vývoj izraelsko-palestinského konfliktu v r. 2024", 8. 11. 2024
  • Mendelova univerzita: Debata se studenty, 7. 12. 2023
  • AMBIS: On-line přednáška a debata, 12. 12. 2023 
  • Univerzita obrany: Politicko-bezpečnostní situace na Blízkém východě, 25. 1. 2024
  • FF UK: Společná debata s Pavlem Baršou, Břetislavem Turečkem a Natašou Dudinskou, 4. 4. 2024 
  • O tématu jsem téže do hloubky přednášel a diskutoval se studenty pravidelných kurzů na Masarykově univerzitě (např. již přes 20 let vyučované kurzy "Izrael a Palestina", "Náboženství a politika na Blízkém východě", "Radikalismus na Blízkém východě"), na v.š. Ambis ("Nestátní hrozby mezinárodní bezpečnosti", "Introduction to the Middle East") či v pravidelném blokovém kurzu pro důstojníky Generálního štábu AČR.

Debaty a přednášky pro střední školy a širší veřejnost:

  • SŠUM Táborská, Brno, Přednáška a debata se studenty, 24. 10. 2023
  • Gymnázium Rájec-Jestřebí, On-line debata se studenty, 27. 10. 2023
  • Gymnázium Matyáše Lercha, Přednáška a debata se studenty, 8. 11. 2023
  • Veřejná debata s J. Schneiderem, Brno, Šelepova 1, 23. 11. 2023
  • Cirkus Univerzity Obrany: Přednáška a debata ve studentském klubu, 5. 12. 2023
  • Brněnská prádelna: Přednáška s diskusí, 6. 12. 2023
  • Střední ScioŠkola Žižkov, Přednáška a debata se studenty, 5. 3. 2023 
  • Wetzler Institute: Blízky východ nad priepasťou: hrozí veľký regionálny konflikt? On-line přednáška a rozhovor, 19. 3. 2024
  • Festival Jeden svět, veřejná debata, Brno, kino Art, 24. 3. 2024
  • Neklidný Blízký východ, moderovaná debata v centru PANT, Ostrava, 30. 4. 2024
  • Diskuse se studenty historie FF MU po promítání filmu o pásmu Gazy, 14. 5. 2024
  • Politologická turistika na Blízkém východě, 4. 12. 2024
K tomu občas něco napíšu na sociální sítě, bloguji, fotím, filmuji a vytvářím "Blízkovychodňárské okna" (ta nejsou nutně politologická, ale spíše v duchu méně vážném, či zaměřená na různé kulturně-religionistické zajímavosti na bližším, středním i dálném Blízkém východě).  


-----------
Pozváním na virtuální kafíčko můžete jednorázově podpořit moji tvorbu: https://www.buymeacoffee.com/marekcejka

Máte možnost mě ale i podpořit kontinuálněji na: https://herohero.co/marekcejka 
U této podpory budete mít navíc ještě specielní přístup k některým zajímavostem (ať k interesantnostem, které jsem umístil pouze a jen  na herohero či např. i k některým Blízkovychodňárským oknům v předstihu)

Vystavil v Žádné komentáře:

pátek 15. března 2024

Hamas Activities Outside the Gaza Strip / Činnost Hamásu mimo pásmo Gazy

(CZ verze níže)

The power and influence of Hamas widely exceed the tight borders of the Gaza Strip.

Khaled Meshaal, ex-chief of the Hamas Politburo, plays ping-pong in Qatar.   
Prime Minister Netanyahu and other Israeli politicians often mention the „destruction of Hamas“ as one of the main arguments justifying the current military operation in the Gaza Strip. This argument can perhaps be understood as a political slogan from the point of view of the current Israeli radical-right government. Still, knowing this movement’s fundamental role and scope, it is evident that this intention is practically unfeasible. David Aliberti and Daniel Byman discuss why this is so in the context of Gaza itself. Another argument that supports the assumption that the destruction of Hamas is practically impossible is its territorial scope. Although the Gaza Strip is the traditional center of Hamas activity, it is far from being the only territory where the movement operates. Other territories where it is relevant are, for example, the West Bank, Lebanon, Syria, and Qatar, as well as Turkey and Jordan.

Outside of Gaza, Hamas‘ activities are most closely monitored in the West Bank and Qatar. Let’s look first at the West Bank after 2007, when there was a significant rift between Fatah and Hamas, after which Fatah took control of the region. He pacifies his opponents in the West Bank, including the main faction, Hamas, but at the same time, he does not have absolute control over this territory. Thus, Hamas operates from underground, and in recent years, its radical manifestations have escalated in the West Bank. Between January 2016 and September 2022, around 30 violent incidents were attributed to the movement. In the 12 months leading up to the October 7, 2023 attack itself, the number of attacks in the West Bank rose to 50. Even given the massive decline in the popularity of Fatah in the West Bank, and on the contrary, the rocket rise of Hamas, the defeat of this movement in the West Bank is even less feasible. Compared to the Gaza Strip, the West Bank also records the more complex political, demographic, and geographical conditions.

Qatar plays a very specific role in the current conflict in Gaza: on the one hand, alongside Egypt, it is the main negotiator in the current conflict between Israel and Hamas; on the other hand, it has long provided asylum to the exiled political leadership of Hamas. For example, the political leaders of Hamas, Ismail Haniyeh, Moussa Abu Marzouk, and Khaled Mashaal, found asylum in Qatar and allegedly left Qatar after October 7, 2023, out of fear for their safety.

Hamas also has many followers and cells in the Palestinian refugee community in Lebanon. Meanwhile, it cooperates with the Hezbollah movement there. The elimination of the high-ranking official of the radical wing of Hamas, Saleh Al-Arouri, which took place on January 2, 2024, became medialized. After all, he is also the highest representative of Hamas, whom Israel has managed to eradicate so far.

A relevant number of Hamas sympathizers can also be found among the Palestinian refugee community in Syria. Until the time of the Arab Spring, the exiled leadership of Hamas was even based in Damascus. However, disagreements between Hamas and the Assad regime occurred, and the movement relocated to Qatar. 

Qatar is also politically close to contemporary Erdoğan’s Turkey, which has also not been hiding its ties to factions of the Egyptian Muslim Brotherhood and other related organizations, including Hamas, since the Arab Spring. A number of its members and officials moved around in Turkish territory, and even Erdoğan himself shows closeness to this part of the Palestinian political and radical spectrum in his speeches. 

Jordan has long been home to the largest Palestinian refugee community, and logically, within it, there is strong sympathy for various Palestinian political elements, including Hamas. It needs to be noted that Jordan has its Islamist politicians and radicals under relatively strict control, especially since the Arab Spring, when, in general, relations between the Jordanian regime and Islamists (including those linked to Hamas) noticeably worsened.

As the information stated above indicates, Hamas is far from dependent on the Gaza Strip for its activities. There, Israel, in the current military operation, which is marked by extremely high collateral losses, is eliminating the activities of Hamas, which may be tactically successful. However, in the long term, the current course of the military operation may bring the next generation of Palestinians under its wing. The Israeli idea of destroying Hamas is thus practically unfeasible and puts the current enormously harsh military interventions in Gaza in a problematic light, both from the current humanitarian as well as from the strategic point of view.

Originally written for Khayrion, 14. 3. 2024

-----------------------------

Vliv Hamásu výrazně přesahuje hranice pásma Gazy.

Premiér Netanjahu a další izraelští politici často zmiňují „zničení Hamásu“ jako jeden z hlavních argumentů ospravedlňujících současnou vojenskou operaci v pásmu Gazy. Tento argument lze snad chápat jako propagandistické heslo z pohledu jeho současné radikálně-pravicové vlády, ale při znalosti reálné role a působnosti tohoto hnutí je zjevné, že je tento záměr prakticky neproveditelný. Proč tomu tak je v kontextu samotné Gazy, rozebírá například text od Davida Alibertiho and Daniela Bymana. Dalším argumentem, který podporuje argument, že zničení Hamásu je prakticky nemožné, je i jeho teritoriální působnost. Pásmo Gazy je sice tradičním centrem činnosti Hamásu, avšak není zdaleka jediným teritoriem, kde hnutí působí. Další území, kde má relevanci jsou např. Západní břeh, Libanon, Sýrie a Katar, případně Turecko či Jordánsko.   

Mimo Gazu je nejsledovanější činnost Hamásu na Západním břehu a v Kataru. Podívejme se nejdříve na Západní břeh po r. 2007, kdy došlo k velké roztržce mezi Fatahem a Hamásem, načež tento region ovládl Fatah. Ten pacifikuje na Západním břehu své oponenty, hlavního soka Hamás nevyjímaje, zároveň však nemá toto teritorium pod svou kontrolou absolutně. Hamás tak působí z podzemí a v posledních letech se jeho radikální projevy na Západním břehu stupňovaly. Mezi lednem 2016 a zářím 2022 mu bylo připisováno asi 30 násilných událostí a v průběhu 12 měsíců předcházejících samotnému útoku ze 7. října 2023 jeho počet útoků na Západním břehu vzrostl na 50. I vzhledem k obrovskému poklesu popularity Fatahu na Západním břehu, a naopak raketovému vzestupu Hamásu by byla porážka tohoto hnutí na Západním břehu ještě méně realizovatelná.  Oproti pásmu Gazy tomu navíc nahrává tamní komplexnější politické, demografické i geografické podmínky.  

Katar hraje v současném konfliktu v Gaze zcela specifickou roli: Na jedné straně je vedle Egypta hlavní vyjednavač v současném konfliktu mezi Izraelem a Hamásem, na straně druhé dlouho poskytoval azyl exilovému politické vedení Hamásu. V Kataru tak například našli azyl političtí vůdcové Hamásu Ismaíl Haníja, Músa Abú Marzúk či Chálid Mašál, kteří po 7. říjnu 2023 údajně z obav o svoje bezpečí Katar opustili.  

Hamás má řadu stoupenců a buněk v palestinské uprchlické komunitě v Libanonu. Zároveň tam také spolupracuje s hnutím Hizballáh. Medializovanou se stala likvidace vysokého činovníka radikálního křídla Hamásu Saleha Al-Arúrího, ke které došlo 2. ledna 2024. To je ostatně i nejvyšší představitel Hamásu, kterého se Izraeli podařilo zatím zlikvidovat. 

Sympatizanty Hamásu najdeme i v palestinské uprchlické komunitě v Sýrii a do dob arabského jara dokonce sídlilo exilové vedení Hamásu právě v Damašku. Pak ale došlo k neshodám mezi ním a Asadovým režimem a přesídlilo právě do Kataru. 

Katar má také politicky blízko k dnešnímu Erdoğanově Turecku, které rovněž od dob arabského jara nezastírá svoje vazby na frakce egyptského Muslimského bratrstva i další spřízněné organizace, včetně Hamásu. Řada z jeho členů a činovníků se na tureckém území pohybovala, a i sám Erdoğan dává ve svých projevech najevo blízkost právě k této části palestinského politického a radikálního spektra. 

V Jordánsku je dlouhodobě největší palestinská uprchlická komunita a logicky tak i v jejím rámci jsou silné sympatie k různým palestinským politickým složkám, Hamás nevyjímaje. Nutno říct, že Jordánsko má své islamistické politiky i radikály pod poměrně přísnou kontrolou, a to hlavně od dob arabského jara, kdy se obecně vztahy mezi jordánským režimem a islamisty (včetně těch navázaných na Hamás) znatelně zhoršily.  

Výše uvedené naznačuje, že Hamás není ve své činnosti zdaleka závislý jen na pásmo Gazy. Tam Izrael v rámci současné vojenské operace, která je poznamenaná mimořádně vysokými kolaterálními ztrátami, eliminuje činnost Hamásu, která může být takticky úspěšná, avšak z dlouhodobého hlediska může stávající průběh vojenské operace přivést pod jeho křídla další generace Palestinců. Izraelská představa zničení Hamásu je tak prakticky neproveditelná a staví současné enormně tvrdé vojenské zákroky v Gazy do problematického světla nejen z aktuálního hlediska humanitárního, ale i z hlediska strategického. 

Napsáno pro portál Khayrion, 14. 3. 2024

Vystavil v Žádné komentáře:
Štítky: , , , , ,
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)