neděle 11. října 2009

Obamova Nobelovka a blízkovýchodní politika

Vůbec první hlasování na blízkovýchodních stránkách bylo ukončeno. Z celkem 36 lidí, kteří se ho zúčastnili, je 28 (77%) vcelku optimistických ohledně Obamovy blízkovýchodní politiky a oceňují jeho větší vyváženost na Blízkém východě oproti předešlému prezidentovi, avšak zároveň se nedomnívají, že by zatím dosáhl v oblasti nějakého zásadního průlomu. Pesimistů hlasovalo podstatně méně a za výrazně horší než Bushovu blízkovýchodní politiku považovali tu Obamovu jen 3 hlasující (8%). 4 hlasující (11%) neviděli velkého rozdílu mezi Bushovou a Obamovou politikou.
Osobně se domnívám, že přes otevřenější přístup, který dal Obama najevo v několika projevech, je potřeba na případné úspěchy jeho diplomacie stále čekat. Dosud nedošlo k ze strany americké zahraniční politiky k výraznějším průlomům v Iráku, Afghánistánu ani v jednání mezi Izraelci a Palestinci. Je jasné, že to jsou běhy na dlouhou trať, ale nějaký mediálně výraznější dílčí úspěch by Obamovi určitě pomohl.

Nemyslím si, že by si Obama nyní zasluhoval Nobelovku míru. Vždyť zde chybí právě nějaký výraznější konkrétní úspěch v mírovém úsilí. Nedomnívám se ani, že by udělení Nobelovy ceny Obamovi mělo v tomto případě plnit roli důežitého stimulantu mírových usilí, jako tomu bylo třeba při na první pohled kontroverzních udělování Nobelovek bývalým teroristickým vůdcům Jásiru Arafatovi (společně s Jichakem Rabinem a Šimonem Peresem) a Menachemu Beginovi (společně s Anwarem Sadatem). Tato jednání byla opravdu složitá a nejistá a sabotovali je nejen extremisté z obou vyjednávajích stran. Za současné situace mě udělení Nobelovy ceny Obamovi přijde jako medvědí služba pro něj i pro samotné ocenění. Za této situace měl současný U.S. prezident ukázat více sebekritiky a střízlivosti a cenu odmítnout. Pokud ale bude Nobelův výbor i nadále pokračovat ve své politice udělování cen osobám, které mají úsilí o mír v popisu své práce (což sice u Obamy platí jen částečně, ale zcela zjevné to bylo u Koffiho Anana i přes fiasko OSN ve Rwandě a u Maarti Ahtisaariho), bude se čím dál tím víc z prestižní ceny stávat plíšek vhodný do sběrných surovin.

3 komentáře:

  1. To mě, Marku, nenapadlo, že mohl cenu odmítnout. Bylo by to nejlepší. Ale dluží se dodat, že v první reakci řekl, že dle jeho názoru si ji nezaslouží a s dřívějšími významnými držiteli se nemůže rovnat.

    OdpovědětVymazat
  2. vede války a dostává cenu za mír...

    OdpovědětVymazat