Izrael a anticivilizace podle Zemana

Vyšlo v A2 - Alarm! (11. 10. 2013) 

Nedávné výroky prezidenta Miloše Zemana v souvislosti s jeho návštěvou Izraele vyvolaly slušný poprask. Čím to, že Zeman zastává tak nekriticky proizraelské postoje?  

Jednoznačně proizraelský postoj České republiky je dost komplexní záležitostí. Lze jej připsat řadě faktorů z moderní historie – mimo jiné odkazu postojů T. G. Masaryka, paměti československo-izraelské spolupráce v počátcích izraelské státnosti nebo proizraelským názorům českých disidentů, z nichž mnozí se stali po listopadu 1989 významnými politiky. Nejaktuálněji lze dát vztahy do souvislosti s pozicemi českých pravicových stran a politiků, jako je Petr Nečas, Mirek Topolánek nebo Karel Schwarzenberg. U těch je jejich náklonnost k Izraeli spojována se silným atlantismem a snahou posílit vazby Česka na Spojené státy. Izrael hraje pro tyto politiky roli „výspy amerických a obecně západních hodnot na Blízkém východě“. Ale nejen pro ně.

Na jedné lodi s pravicí

Výrazné proizraelské postoje nejsou příliš spojovány s českou levicí, tedy s ČSSD a ještě méně s KSČM. Přesto ale nelze říci, že je pozitivní vztah k Izraeli podmíněn jen příslušnosti k české pravici (hlavně k ODS a TOP09). K levici bývá mnohými řazen (a sám se tak vidí) i dnešní prezident Miloš Zeman, mimo jiné bývalý šéf ČSSD z let 1993-2001 a premiér v období 1998-2002. Ten bývá naopak médii i částí české elity často označován jako „exponent ruských zájmů“. Pokud se ale podíváme právě na postoje Miloše Zemana k Izraeli, které byly opět medializovány v souvislosti s jeho poslední návštěvou v této zemi (6.-9. října 2013), zjistíme, že se od postojů pravicových politiků až tak neliší. Naopak, jsou možná ještě ostřejší.

Není to žádné velké překvapení, Zeman je v tomto ohledu poměrně konzistentní. Totéž platí i pro jeho bonmoty, kterými (podobně jako při své návštěvě v Izraeli v roce 2002), i letos značně „přestřelil“. Před jedenácti lety proběhlo světovými médii Zemanovo srovnání tehdy ještě žijícího prezidenta Palestinské autonomie Jásira Arafata s Adolfem Hitlerem. Letos přišel pro změnu s návrhem na přesunutí České ambasády z Tel-Avivu do Jeruzaléma. Letošní bonmot, vyzývající k porušení mezinárodně uznávaného statu quo, pobouřil Palestince a zareagoval na něj i významný palestinský mírový vyjednavač Saíb Irikát s tím, že český prezident se snaží narušit mírový proces (i bez přičinění Zemana velmi paralyzovaný). Ozvala se také Liga arabských států, která na svém mimořádném jednání pověřila svého generálního tajemníka Nabíla Arabího, aby podal stížnost k Evropské unii, a aby celá záležitost byla projednána 6. listopadu 2013 na bruselském jednání Ligy s EU. Miloš Zeman tak způsobil svými bonmoty nakonec i slušný diplomatický skandál.  

Ví to jen proroci

Jaká je motivace Miloše Zemana k takovýmto postojům? Kromě jeho provokativní prostořekosti, na které si evidentně zakládá a jejíž dopady není někdy schopen odhadnout, to je i fakt, že není v zahraniční politice zdaleka tak levicový, jak si mnozí příznivci české pravice a některá média představují. Přízeň k Izraeli je jedním z důkazů, že má blízko k atlantismu, podobně jako jeho pravicoví političtí oponenti a kritici. Je tu ale ještě jeden poměrně silný faktor, který ho v pohledu na Izrael ovlivňuje. Miloš Zeman dává delší dobu vědět, že je i poměrně silným islamofobem. Není to jen kritický pohled na islám, který můžeme najít i u jiných českých politiků, ale jde přímo o výroky, které kolektivně islám a muslimy odsuzují. Lze například připomenout: „Nevěřím, že jsou umírnění muslimové a radikální muslimové. Stejně jako nevěřím, že jsou jen umírnění a radikální komunisté. Jsou jen muslimové a komunisté.“ Případně: „Nepřítelem je anticivilizace táhnoucí se od severní Afriky až po Indonésii. Žijí v ní na dvě miliardy lidí a financovaná je dílem z prodeje ropy, dílem z prodeje drog.“ (viz blíže např. zde)

Islamofobie Miloše Zemana má ale i své hranice, neboť údajně vyslovil přání, že by jako prezident některé země jeho „anticivilizace“ velmi rád navštívil. Jak ale tyto aktivity prezidenta nakonec dopadnou, ví ve světle jeho nedávných prohlášení zatím jen blízkovýchodní proroci.