Blízký východ nad propastí

Břetislav Tureček: Blízký východ nad propastí – Cesta od orientálních diktatur ke svobodě a zase zpátky. Vydal Knižní klub, Praha 2016, 328 stran, 359 korun.

Břetislav Tureček ve své nové knize Blízký východ nad propastí, s podtitulem Cesta od orientálních diktatur ke svobodě a zase zpátky, volně navázal na dnes už celou sérii svých „blízkovýchodních“ publikací. Ta aktuální není tak monografická jako jeho dvě poslední knihy –  Nesvatá válka o Svatou zemi (2011) a Labyrintem Íránu (2013). Pojetím se spíše blíží jeho první knize zvané Světla a stíny islámu (2007). V té autor shrnul své cestopisné zkušenosti a komentáře z různých koutů širšího Blízkého východu. Současná publikace má podobný široký regionální záběr, což opět souvisí s Turečkovými cestami. Nová kniha jde ale výrazně více do hloubky, než podobně strukturovaná prvotina. Nejedná se totiž už jen o soubor zajímavých cestopisně-novinářských příběhů, ale zaměřuje hlavně na souvislosti současné dramatické situace v regionu od Maghrebu, přes Sýrii až po Pákistán.

Češi v džihádu

Větší hloubka autorova vhledu možná souvisí i s faktem, že Tureček se po řadě let, které strávil na Blízkém východě jako rozhlasový a tiskový zpravodaj, vrátil domů. Má tak s nezbytným časovým odstupem zřejmě i více možností systematizovat a detailněji analyzovat jednotlivé aspekty blízkovýchodního dění i svých vlastních zkušeností. Doma má také více možností zkoumat souvislosti přesahů zahraniční politiky České republiky, bývalého Československa, a dokonce i Rakouska-Uherska právě do regionu Blízkého východu. To vše je v knize dobře znát například v podobě výňatků ze vzpomínek českých vojáků rakouské armády pomáhajících „džihádu“ Osmanské říše, rozhovorů s bývalými agenty československé zahraniční rozvědky či interview se současnými českými diplomaty.

Obecně vzato představují hlavní náplň nové Turečkovy knihy dvě témata: To první se týká analýzy souvislostí dnešního dění na Blízkém východě – tedy jak například vznikal současný radikálně islamistický fundamentalismus a terorismus, co stálo za vznikem Al-Káidy a ISIS a tak dále. Druhým důležitým bodem, na který se autor zaměřuje, je pak samotný aktuální vývoj na Blízkém východě, kdy například široce rozebírá dramatický průběh Arabského jara. Během něho došlo na několika důležitých místech ke svržení arabských diktátorů, kteří od dob Studené války (a za pomocí represivního aparátu) zakonzervovávali svými zkostnatělými režimy různé společenské konflikty. Když pak ale přišlo Arabské jaro, došlo kromě svržení oněch diktátorů a prvotních pozitivních změn i k postupnému uvolnění nahromaděného napětí, které někde přerostlo až ve válku. Tureček se ale dotýká třeba i aktuálního amerického a ruského angažmá v Sýrii či dopadů uprchlické krize v Evropě.

První kapitoly knihy se odpichují od situace na Blízkém východě během Studené války. Tato část je zajímavá především rozhovory s veterány špionáže socialistického Československa v Egyptě i jinde. Autor dále pokračuje komentáři k vývoji v Afghánistánu, Pákistánu, Iráku, které také v průběhu dnešních konfliktů – či těsně před jejich vypuknutím – navštívil. Velmi dramatické je Turečkovo líčení jeho zkušeností v revolučním Egyptě, kde se při výkonu své činnosti rozhlasového zpravodajce dostal v tamní přechodné anarchii do vážného nebezpečí. Zajímavé jsou též postřehy z ještě kaddáfíovské Libye, komentáře k Turecku, Saúdské Arábii, státům Zálivu, Jemenu i ke krvavému vývoji v Sýrii. Kromě odboček do řady dalších lokalit nás autor v několika pasážích zavede opět do Íránu, Izraele a Palestiny, protože při komplexním pohledu na dnešní vývoj v oblasti nelze tyto regiony opomenout. Zároveň však autor reflektuje, že se jimi už detailně zabýval v předešlých knihách.

Shrnutí

Kniha z pera zkušeného novináře se čte velmi dobře. Mohla by navíc získat i na větší přehlednosti, pokud by byly jednotlivé kapitoly sdruženy do určitých celků podle témat či států. Co se týká objektivity publikace, je jasné, že na tak komplikovaná témata, jaká Tureček v knize analyzuje, nemůže mít široké spektrum dnešních odborníků vždy zcela jednoznačný názor. Přesto se mu povedlo dosáhnout v českém prostředí nezvykle zasvěceného a vyváženého pohledu, který jednak reflektuje zažitý mainstreamový názor českých médií, tak zároveň zmiňuje i jeho kritiku, vyvrací určité mýty a uvádí na pravou míru zkreslená fakta a propagandu. Předností knihy jsou také zdroje, kdy se Turečkovi kromě aktuálních publikací (kterých je zvláště - na témata Blízkého východu - celá záplava, přičemž se ani sebelepšímu autorovi dnes nemůže podařit nashromáždit vždy všechny relevantní zdroje), podařilo oslovit i ty největší špičky na současnou blízkovýchodní situaci – za všechny lze zmínit amerického profesora Fawaze Gergese.

Z faktického hlediska by čtenáře mohly určitě zajímat hlubší souvislosti obsažené v kapitole „Omyly okupačního správce“. Ta pojednává o tolik diskutovaných chybách Bushovy administrativy po invazi v roce 2003, které měly lví podíl na rozvratu Iráku a vzniku ISIS. Kapitola je bohužel nečekaně krátká. Některá tvrzení v textu by také stálo za to více upřesnit. Například  autorův odkaz na „aktivní izraelskou podporu palestinského hnutí Hamás v osmdesátých letech“ (str. 79). Autor má skutečně pravdu, že Izraelci palestinské islamisty skrytě podporovali jako protiváhu sekulárního Jásira Arafata (ostatně podobně činili i Američané v Afghánistánu za účelem omezení vlivu Sovětského svazu), toto se však dělo hlavně o dekádu dříve. V autorem zmiňovaných osmdesátých letech bylo zjevné, že Izraelci si už postupně začali svou chybu uvědomovat. To se mimo jiné projevilo v roce 1983, kdy byl charismatický vůdce palestinských islamistů – šejch Ahmad Jásín – Izraelci dočasně uvězněn za hromadění zbraní. Pod názvem „Hamás“ se palestinští radikální islamisté zformovali pod vedením Jásína až v roce 1987 – a pod tímto názvem už vystupovali vždy jako tvrdě protiizraelští.

Turečkovu knihu se určitě vyplatí přečíst si co nejdříve. Byť má řada kapitol nadčasový přesah, přeci jen je její hlavní náplň převážně aktuální. Dramatické dění na Blízkém východě má velkou dynamiku, takže je docela dobře možné, že zanedlouho může mít Břetislav Tureček materiál nejen na revidovanou verzi, ale možná i na další novou knihu.

Zkrácená verze vyšla v Lidových novinách (příloha Orientace) 12. 11. 2016