Diplomatická bitva je lepší než ta s raketami

vyšlo v Deníku

Interview concerning Palestinian statehood bid and exhumation of Yasser Arafat.

Je změna statusu v OSN symbolický akt, nebo bude mít pro Palestince konkrétní důsledky?

Je to jak symbolický akt, tak zároveň i jistá další možnost rozšířit prosazování palestinských zájmů za rozšířené mezinárodněprávní subjektivity.

Přiblíží to Palestince ke vzniku samostatného státu?

Reálný a fungující stát může vzniknout pouze na základě dohody mezi Izraelci a Palestinci, nikoliv jen samotným hlasováním v OSN. Izraelci mají technické prostředky zabránit palestinským politickým aktivitám prakticky kdykoliv to uznají za vhodné.

Nemohou kvůli tomu Palestinci více ztratit než získat?

Může se to zdát jako palestinská hra vabank, ale vzhledem k tomu, že mírový proces v podstatě zkrachoval a že za premiéra Šarona se i Izrael vydal cestou jednostranných kroků, zůstává otázka, co vlastně Palestinci mohou ještě ztratit. Vždyť nyní už nejen část izraelských politiků, ale dokonce i někteří palestinští mluví o tom, že by Palestinská národní autonomie, vzniklá v 90. letech na základě dohod z Osla, mohla být zrušena. Není překvapivé, že má palestinský záměr řadu kritiků. Když se ale na celou věc podíváme z pragmatického hlediska, je zřejmě v kontextu izraelsko-palestinského konfliktu stále lepší kontroverzní diplomatická bitva než reálná a nekončící bitva s raketami.

Změní se už tak dost vyostřené vztahy Izraele a Palestiny?

Může to vést k zániku Palestinské národní autonomie, což ale v konečném důsledku může být pro Izrael Pyrrhovo vítězství. Na Izrael by se totiž zpátky přenesla řada problémů, povinností a zodpovědnosti, kterých se právě vznikem palestinské autonomie zbavil. Vzájemné izraelsko-palestinské vztahy to určitě mohlo ještě více narušit, protože další potenciál tu stále existuje – například na Západním břehu, který byl v posledních letech relativně klidný. Nová vlna násilí či další kolo intifády by s sebou přineslo určitě další vystupňování krveprolévání a velké ekonomické ztráty na obou stranách.

Mírové rozhovory byly přerušeny v roce 2010. Především kvůli sporným izraelským osadám. Zůstávají hlavním sporným bodem vzájemných vztahů?

Podpora výstavby židovských osad na straně izraelské vlády a extremismus části Palestinců jsou v posledním období hlavními překážkami na cestě ke vzájemnému usmíření. Celý spor je ale daleko komplexnější než jen říci, že se jedná o jeden či dva zásadní problémy – je tu řada dalších důležitých otázek: vzájemná bezpečnost, vodní zdroje, status Jeruzaléma,...

Pozornost poutá zkoumání ostatků Jásira Arafata. Palestinci z jeho údajné otravy viní Izrael. Co se bude dít, pokud vědci verzi o otravě potvrdí?

Kolize Arafatovy exhumace s tak závažným vyostřením vztahů mezi Izraelci a Palestinci není dobrá. Otázky kolem Arafatova života a smrti jsou pro Palestince celkově velmi emotivní věc a exhumace může nyní jen rozjitřit už tak velmi špatné vztahy. A pak je tu otázka, zdali se o Arafatově smrti i po exhumaci dozvíme pravdu, nebo budou výsledky vědecké analýzy různě manipulovány, zpochybňovány, případně se stanou záminkou pro vznik dalších konspiračních teorií.

Krátký komentář k českému hlasování na serveru ČTK.