Média v souvislosti s
vyhrocením situace v pásmu Gazy často mluví o začátku války. Skutečně se
schyluje k otevřené válce, nebo Izrael jen „straší“?
Tak asymetrickou válku tady máme
s přestávkami už více jak šedesát let. Ke konvenčnímu střetu dvou armád ve
stylu Šestidenní nebo Jomkippurské války dojít nemůže, protože Izrael a Hamás
nejsou politicky ani vojensky srovnatelní. Izrael je stát s pravidelnou
armádou, mj. jednou z nejlepších na světě. Hamás nereprezentuje žádný
existující stát, ani není pravidelnou armádou. Hamás také nemůže Izrael
vojensky porazit, jen ho dlouhodobě velmi vyčerpávat. Jiná věc by ale byla,
kdyby se do konfliktu vložil třeba Írán (např. raketovým ostřelováním na
podporu Hamásu).
Zprávy o „napětí“ v Gaze se
objevují pravidelně a ne každý se ve zprávách orientuje. Je současná krize
něčím odlišná? Čím? (Hraje roli například konflikt v Sýrii nebo další politické
okolnosti na Blízkém východě?)
Jedná se o pokračování dlouhodobého
konfliktu, který se v podobné formě už mnohokrát opakoval (střelba raket a
izraelské odvety). V průběhu času se bojové technologie obou stran
posouvají dopředu, což neplatí jen u Izraele, ale i u Hamásu. Rakety Hamásu
jsou tak postupně účinnější (k zabití tří Izraelců raketou Hamásu najednou
ještě nedošlo) a mají vyšší dolet (dnes už ohrožují Tel-Aviv).
Do Gazy dnes přiletěl egyptský
premiér. Proč zrovna egyptský a co toto gesto vůbec znamená?
Znamená to odlišný přístup nové
egyptské vlády od předešlého přístupu Mubarakova establishmentu. Egypt chce dát
najevo, že nebude jen nečině přihlížet každému izraelskému kroku vůči
Palestincům, a to hlavně v Gaze, kam má Egypt tradičně nejsilnější vazby.
Hamás se hlásí k odkazu Muslimského bratrstva, které dnes Egyptu
spoluvládne. Muslimské bratrstvo i Hamás se pochopitelně vyvíjely
v průběhu uplynulých desetiletí odlišně a v dost rozdílných
politických podmínkách, ale některé vazby mezi nimi přetrvaly.
Jak je na tom nyní Izrael
vojensky, jak by konflikt vypadal z tohoto hlediska?
Jak už jsem uvedl, Izraelská armáda
patří v mnoha ohledech mezi nejlepší na světě. Jedna věc je politická
propaganda a druhá je realita. Nemyslím si tak, že by existovalo mnoho států,
které by chtěly s Izraelem opravdu reálně válčit v konvenčním
konfliktu. Proč – to ukazuje velmi dobře vývoj blízkovýchodních válek a
současná izraelská výzbroj a výcvik. Naopak nestátní aktéři jako Hamás či
Hizballáh se paradoxně ukazují z dlouhodobého hlediska v boji s
Izraelem jako daleko úspěšnější. Nemohou sice Izrael vojensky porazit, ale
mohou dlouhodobě přinášet Izraeli vážné starosti. Samy si pak na své schopnosti
třeba jen velmi omezeně ohrožovat Izrael pak mohou budovat svou politickou
pozici, podporu a propagandu.
Zdá se, že zahraničí se od
středečního vyostření ke konfliktu nijak zvlášť nevyjadřuje. Je to pasivita
zdánlivá, má nějaké vysvětlení nebo se jedná o standardní postup?
Reakce zahraničí jsem tolik
detailně nesledoval, ale rétoricky k té současné eskalaci lze říci stěží
více, než bylo řečeno v podobných situacích v minulosti. Většinou to
vše stejně skončí vágními formulacemi typu: „Hamás byl vyzván k zastavení
útoků .... Izrael k přiměřenosti vojenských operací“. Beztak si ale žádná
ze stran výzvy zahraničí v takovýchto situacích nebere příliš
k srdci.
Neobávají se teď zejména
západní země, že by v kombinaci s třaskavou směsí celého regionu mohly střety v
Gaze zažehnout mnohem větší konflikt, jak naznačují některá západní média ale i
některé státy Perského zálivu?
Konflikt Izrael-Hamás byl vždy
poněkud izolován od ostatních konfliktů na Blízkém východě, dokonce i do
konfliktů které se odehrávaly mezi Izraelem a Palestinci na Západním břehu.
Nemyslím si, že by se nutně musel současný konflikt zkombinovat
s konflikty jinými.
Žádné komentáře:
Okomentovat