O minulosti i současnosti Gazy

Odpovědi na otázky ohledně vývoje pásma Gazy pro slovenské Hospodárské novíny (15.  února 2025)

Dronová fotografie města Džabalíje v pásmu Gazy, únor 2025 

1. Aké boli hlavné faktory, ktoré viedli k vzniku Pásma Gazy v jeho dnešnej podobe? Kedy sa vlastne táto enkláva vyformovala ako osobitný útvar v blízkovýchodnom priestore?

Území Gazy mělo historicky svá specifika, ale obvykle jako součást většího geografického celku v rámci různých říší. Jejímu dnešnímu chápání jako klíčového regionu hodně dopomohl izraelsko-palestinský konflikt, protože po r. 1948 se stala z Gazy malá enkláva pod správou Egypta, ve které s v tu dobu tísnilo množství palestinských uprchlíků, hlavně z oblastí okolo Gazy. Její význam v palestinské identitě pak posílila šestidenní válka z roku 1967, kdy byl Egypt tvrdě poražen a Gaza se dostala pod přímou izraelskou okupaci. Gaza na tom pak byla vždycky v mnoha ohledech ekonomicky hůře než Západní břeh a Východní Jeruzalém okupované rovněž od šestidenní války. Horší ekonomická situace a stupňující se útlak pak často vytváří i větší rezistenci – a také výraznější radikalizaci.

2. Bolo v moderných dejinách Gazy nejaké obdobie, ktoré možno považovať za relatívne pokojnú a priaznivejšiu dobu, minimálne v porovnaní so súčasnosťou? Bolo to za čias britského mandátu či egyptskej či izraelskej okupácie, krátkej vlády Palestínskej samosprávy? Alebo je o nejakých rokoch pomerne pokojného vývoja vôbec ťažké hovoriť?

Určitě to bylo mnoho let po dobu Osmanské říše až do éry, kdy se od ní začal odtrhávat Egypt. Pak se Gaza stala nárazníkovým pásmem různých zájmů. Ostatně není náhoda, že za první světové války svedli na teritoriu Gazy Britové společně s Australany a Novozélanďany těžké boje s osmanskou armádou. Za Britského mandátu pak byl v Gaze zase relativně klid, a to až do roku 1948, kdy se stala oním stísněným útočištěm mnoha palestinských uprchlíků.     

Osmanští kulometčíci během druhé bitvy o Gazu v dubnu 1917

3. Ako sa zmenilo Pásmo Gazy a život jeho obyvateľov pod vládou Hamasu? Priniesla vláda radikálov enkláve aj nejaké pozitíva? Ak teda hovoríme len obdobiach relatívneho mieru, nie o plnoformátových vojnových konfliktoch s Izraelom.

Hamás je obecně vysvětlován pouze jako klasická teroristická organizace. Je ale výrazně složitější. To nemění nic na tom, že radikální či teroristické křídlo je jeho důležitou součástí. Ale není ani zdaleka součástí jedinou. Má i velmi efektivní civilní křídlo, které se právě velmi často projevilo jako daleko schopnější a méně zkorumpované, než struktury Fatahu. Často dokázalo pomoci těm nejchudobnějším Palestincům – a to v době, kdy jim nikdo jiný nepomohl. A v tomto ohledu bylo tak civilní křídlo Hamásu opět efektivní zvláště v chudší Gaze, byť na Západním břehu měl v některých místech rovněž silnou podporu. Sociální činnost Hamásu tak byla často důvod, proč ho mnozí Palestinci volili nebo podporovali. Z toho důvodu bylo také schopné v Gaze vládnout a udržovat si poměrně širokou popularitu. Dokonce je možné říci, že bez civilního křídla by Hamás nikdy nebyl tak silný a populární. Zároveň měl Hamás v Gaze vždy i řadu oponentů, a to platí i v dnešní situaci.   

4. Pásmo Gazy už aj mimo odbobí vojen čelí veľkému množstvu ťažko riešiteľných problémov, od demografickej explózie, vysokej miery chudoby, nezamestnanosti, korupcie či nedostatočného prístupu k vode a elektrine. Boli by tieto problémy riešiteľné v prípade, ak by čiste hypoteticky nastali priaznivé politické podmienky pre jej rozvoj, alebo majú pravdu kritici, ktorí ju označujú za apriori neobývateľný slum plný utečencov, ktorí by ihneď odišli, keby mali kam?

To je dost zjednodušující. Sám jsem Gazu kolem roku 2000, když tam ještě vládla OOP, navštívil. Ano, i tehdy tam bylo v porovnání se Západním břehem řada na první pohled chudších míst, hlavně v uprchlických táborech. Zároveň ale bylo vidět, že se tam jsou i velmi příjemná místa, zvláště pak na mořském pobřeží. Tamní Palestinci historicky mají - nebo si v případě uprchlíků vybudovali - ke Gaze velmi hluboký vztah. A tady pak vůbec nemusí hrát roli, jestli pochází z chudší nebo střední třídy. 

Jedním z důsledků izraelsko-palestinského konfliktu je z našeho pohledu až iracionálně silná vazba ke konkrétnímu teritoriu – a to platí nejen pro Palestince, ale i pro Izraelce. Gaza je v palestinské mysli do značné míry i mýtickým zbytkem domoviny, který dnešní Palestinci musí udržet za každou cenu. Propaganda s tím samozřejmě pracuje, ale nelze upřít, že v kontextu dekád vývoje izraelsko-palestinského konfliktu je to do značné míry i autentický pocit mnoha Palestinců.  

Problémem Gazanů byla vždy hlavně izolovanost a nedostatek perspektiv pro mladé lidi. To území má rozlohou prakticky identickou velikost jako Bratislava. Dlouhodobý a neřešený faktor „no future“, hlavně pak pro mladé lidi, představuje obrovský sociální problém. Naprostá většina z Gazy nemohla odejít, a když náhodou ano, tak neměli záruku, že se vrátí zpátky. A tento problém nevyřešíte tím, že ty lidi vybombardujete, ale že jim umožníte lepší životní perspektivu. Z hlediska historie izraelsko-palestinského konfliktu není všechno jen důsledek izraelské izolace, svůj podíl zde má dlouhé dekády i egyptská politika. 

Patriotismus mnohých Gazanů jde každopádně hluboko za trosky jejich domů, a hodně spočívá v solidaritě s ostatními palestinskými Gazany. Utrpení, které teď 15 měsíců zažívali, spíše ještě posílilo jejich vztah k domovině, byť zdevastované izraelskou vojenskou operací. 

Archivní fotografie palestinských rybářů z Gazy

5. Donald Trump prišiel so svojím fantazmagorickým “plánom” premeny Gazy na akúsi blízkovýchodnú Riviéru pod americkou správou. Myslíte, že Trump niečo z toho naozaj myslí vážne, alebo je to súčasť jeho šokovej metódy, keď si chce vysokou počiatočkou stávkou a hrozbou amerického zásahu vynútiť ústupky od všetkých zúčastnených?

Teď to působí spíše jako šoková metoda a pokusný balónek, kam lze až zajít, kdy se byznysovou strategií pokouší nadhodit nějaký iracionální plán a pak mu vzniká obrovské množství prostoru z něj slevovat a zároveň neztratit tvář. Trochu to připomíná taktiku orientálních obchodníků na naivní turisty, kdy jim nabídnou nějakou cetku za dejme tomu 200 dolarů. Turisté smlouvají a smlouvají, a nakonec věc koupí za 80 dolarů. Její reálná hodnota je ale výrazně nižší. Ale uvidíme, jak si Trump bude počínat v reálu. Je ještě příliš brzy označovat jeho iracionální plány za jistou fantasmagorii, když ještě nevíme, čeho bude nyní reálně schopen v rovině praktické.    

Jedna z řady karikatur, která se objevila po Trumpově plánu pro Gazu 

6. Mohli by sa do riešenia problému Gazy reálne zapojiť Egypt, Jordánsko či ďalšie arabské štáty, ak nerátame čiste rétorickú rovinu? Mohli by sa podieľať na vytvorení nejakého nového rámca, ktorý by zaistil správu oblasti, potlačil vplyv Hamasu a umožnil obnovu? Či je takéto niečo len podobná nerealistická predstava ako Trumpove vízie?

Tyto státy určitě nebudou souhlasit s tím, aby nějaké větší množství Palestinců z Gazy bylo transferováno na jejich území. Mají k tomu množství důvodů, a není to jen ten, že na svém území velkou a nespokojenou uprchlickou komunitu, ale také proto, že ví o plánech řady izraelských politiků se Palestinců nadobro zbavit. Jak už jsem ale zmiňoval, i polici těchto států s Palestinci hráli své politické hry, takže není žádný další scénář vyloučený.