Další akce Baraky - v Brně o současném Egyptě

Václav Klaus a Muslimské bratrstvo

"Václav Klaus and the Muslim Brotherhood" - Article explains opinion of the Czech political scientist Pavel Barša about similarities between revolutions in Czechoslovakia and Egypt in the sixties and between revolutions in 1989 (Czech Velvet Revolution) and 2011 (Arab spring). 

Pár zajímavých myšlenek z článku "Sbohem postkomunismu" od Pavla Barši v dnešních Lidovkách:

...na první pohled bijí do očí paralely mezi arabským jarem a středoevropskými revolucemi roku 1989. V obou šlo o občanskou mobilizaci proti autoritářské formě vlády. Étos demonstrací na náměstí Tahrír v lednu a únoru minulého roku připomínal étos demonstrací na Václavském náměstí v listopadu 1989. Na obou místech nestáli lidé prvotně jako stoupenci té či oné ideologie nebo politického programu, ale jako občané hlásící se o svá práva. Tím se tyto události lišily od ideologicko motivovaných masových mobilizací 60. let, ať již byly neseny panarabským nacionalismem v Káhiře, či socialismem s lidskou tváří v Praze. Lidé na Václavském náměstí na podzim 1989 či na Tahríru v zimě 2011 nebyli poháněni konkrétní politickou vizí, ale obecnými hodnotami lidské důstojnosti, občanské rovnosti a samovlády lidu. 

V tomto ideologickém prázdnu spočívala síla, ale i slabost obou revolucí. Síla ležela v univerzalitě slibu demokracie a rovné důstojnosti pro všechny - tedy bez ohledu na rozdílná politická přesvědčení či náboženská vyznání, pohlaví, etnickou identitu či ekonomické postavení. Všichni Češi či Egypťané, napříč hranicemi oddělujícími různé světové názory, sociální kategorie a politické orientace, byli v těchto demonstracích vyzýváni, aby se podíleli na rekonstituci občanského lidu. Slabost ideologického prázdna spočívala v tom, že ty skupiny, které měly v revoluční chvíli již připravený ideologický program, nebo dokonce organizační základnu, byly s to velmi rychle usplavnit revoluční energie tak, aby poháněly uskutečnění jejich cílů - v Česku před dvaceti lety to byli neoliberálové kolem Václava Klause, v současném Egyptě to jsou Muslimští bratři. 

Šaría v povolebním Egyptě

Sharia in post-electoral Egypt - some opinion about development on the field relationship between religion and politics in future Egypt.

S autorem hovořil Ondřej Formánek z Lidovek. Výběr z rozhorroru by se měl objevit v první novoroční barevné příloze Lihových novin.

1) Co stojí za úspěchem islamistů v prvním kole egyptských voleb? Je to tím, že jsou nejlépe zorganizováni a mají nejvíc peněz? Nebo tím, že si dlouhodobě budují popularitu sociální prací pro chudé? Nebo je prostě egyptská společnost v zásadě konzervativní a religiózní?

Je to podle mého názoru kombinace všech těchto faktorů. Islamisté, hlavně Muslimské bratrstvo, bylo desetiletí v opozici vůči egyptskému režimu, na druhou stranu se v éře prezidentů Sadata a Mubaraka Bratrstvo pomalu dostávalo do politiky na kandidátkách jiných stran či jako nezávislí kandidáti. Vybudovali tak politický aparát a zároveň si dokázali zachovat auru opozice a něčeho nezprofanovaného a nevyzkoušeného. Na rozdíl od různých sekulárních a liberálních stran nemusí islamisté nikdy složitě definovat svůj program, cíle a vymezovat se vůči něčemu. Islám (ač různě interpretovaný a různými způsoby zaváděný do politiky) je jejich velkou jistotou, kterou nemusí neustále před voliči obhajovat.

2) Jaký je postoj většiny egyptského obyvatelstva k právu šaría?

V případě osmdesátimiliónové země lze stěží zobecňovat. Je však jisté, že výrazná část Egypťanů má o šaríi jiné představy, než většina lidí na Západě. Šaría pro ně není zdaleka jen o přísných islámských fyzických trestech za zločiny, ale je to systém, který dává muslimovi velkou oporu v životě prakticky ve všech oblastech – přes rodinu, stravování, sexualitu až po obchodování a bankovnictví.

Tak jako patří halacha (židovské právo) k životu každého opravdu věřícího Žida, tak je tomu i se šaríou v případě každého správného muslima.

3) Přispěla k úspěchu islamistických stran také Nejvyšší rada ozbrojených sil (SCAF), která se v mnoha ohledech začala chovat podobně jako Mubarakův režim? Jinými slovy, volili Egypťané Muslimské bratrstvo a salafisty jako politické síly, které jediné se mohou postavit starým mocenským strukturám nebo jako strany, které přinesou islámské právo?

Nemyslím si, že by většina egyptských muslimů prahla po nějaké radikální islamizaci země. Dovedu si představit, že takové voliče můžeme najít mezi těmi, kteří hlasují pro salafisty, ale daleko méně jich bude u sympatizantů Muslimského bratrstva. Spíš se tak domnívám, že jde o tu první variantu.

4) Zatím jsem narazil na čtyři základní scénáře, jak by se mohla situace v Egyptě vyvíjet. Řekni mi, prosím, co si o nich myslíš:

• Parlament obsadí islamistické strany, ale vládnoucí generálové budou výsledky voleb ignorovat, třeba tím, že parlamentu omezí moc. Islamisté na to odpoví vyhlášením ozbrojeného odporu a nastane situace podobná Alžírsku na počátku 90. let.
  méně pravděpodobné
• Parlament obsadí islamistické strany a Egypt se vydá cestou Íránu - autokracii vystřídá systém s totalitními rysy postavený na náboženském fundamentalismu. méně pravděpodobné (btw. často zatracovaný íránský model vlády je technicky daleko demokratičtější, než systém vlády v Saúdské Arábii a v některých dalších velkých spojenců USA a Západu v muslimském světě)
• Parlament obsadí islamistické strany a Egypt půjde cestou Indonésie, kde po pádu Suharty také nejprve ovládli politiku islamisté, nebo Iráku, kde zvítězili sektáři. V obou případech byli během dalších voleb nahrazeni pragmatičtějšími, liberálnějšími stranami, které si lépe vedly v praktických věcech jako je boj s nezaměstnaností. Dojde k tomu o to spíš, že "Arabské jaro" odstartovala právě špatná ekonomická situace a Egypt nemá zásoby ropy, kterými by se mohl islámský režim snadno financovat, jako je tomu například v Íránu. více pravděpodobné
• Ať volby dopadnou jakkoli, u moci zůstane SCAF, která postoupí část vlivu v určitých oblastech islamistům. Islamisté si díky tomu udrží výhodnou roli mocné opoziční síly. více pravděpodobné – dovedu si představit nějaký politický obchod mezi armádou a islamisty

5) Jaký bude mít vítězství Muslimského bratrstva a Salafistů vliv na turistický ruch v Egyptě?

Vliv mít zřejmě v určitých oblastech bude, na stranu druhou i islamisté potřebují peníze a dobře ví, co pro Egypt turistický ruch znamená. Spíš si myslím, že islamizace může zkomplikovat život liberálnějším Egypťanům a Koptům, než zahraničním turistům, kteří budou mít ve svých resortech možná dražší, nebo hůře dostupný alkohol, ale jinak spíš nečekám nějaká drastická omezení.

6) Jakým způsobem ovlivní vývoj v Egyptě okolní země?

Egypt a hlavně Káhira jsou jedna z tradičních nejdůležitějších center arabského i muslimského světa – intelektuálně, politicky, nábožensky,.... Vliv Egypta je také umocněn velkou lidnatostí celé země a velkého demografického nárůstu. Takže vliv Egypta je už tradičně velmi důležitý a tato tendence bude spíš posilovat.

• Israel seeks relations with Egypt Islamists (December 2011)

Egyptské volby a triumf Muslimského bratrstva

Commentary about victory of the Muslim brotherhood in the first round of Egyptian elections 2011.

Pokládám za úspěch, že v situaci zvyšujícího se napětí v Egyptě první kolo (další budou následovat v průběhu prosince a ledna) parlamentních voleb vůbec uskutečnilo a že o ně Egypťané měli takový zájem (kolem 62%, i když se dříve odhadovalo ještě více). Předběžné výsledky mě zásadně nepřekvapily, vždyť se už dlouho obecně předpokládalo, že vítězem bude Muslimské bratrstvo.

Pravděpodobně ale nebude tak silné, aby bylo samo schopno vytvořit vládu, takže vznikne koalice. Samotné Bratrstvo prodělalo od svého vzniku v roce 1928 dynamický vývoj a z je ho řad vzešla jak řada radikálů, tak i umírněných politiků (od radikálního ideologa Sajjída Kutba, přes "arciteroristu" Usámu bin Ládina až po egyptské prezidenty Násira a Sadata).

V posledních desetiletích se Muslimské bratrstvo profiluje spíš umírněně, než fundamentalisticky a už dávno není militantním hnutím z 40.-60. let minulého století. Během Násirových represí bylo mnoho jeho radikálů popraveno a hnutí se pak v éře prezidenta Sadata víc odklonilo od násilí (to mělo mj. za následek odštěpení nespokojených radikálů a vznik nových skupin, jako např. Islámský džihád, který měl později na svědomí právě atentát na Sadata). 

Politická linie Bratrstva je dnes v kontextu islámského světa relativně umírněná. Za Mubaraka bylo Bratrstvo akceptováno v určitých ohledech jako důležitá síla v egyptské společnosti a mohlo vyvíjet řadu sociálních a ekonomických aktivit. Kandidáti Bratrstva mohli dokonce i kandidovat na listinách jiných stran (např. strany Wafd), resp. jako nezávislí kandidáti. Mubarak ale často používal ve „volbách“ různé diskriminační praktiky (nejen) vůči kandidátům islamistů. Doufejme, že relativně umírněný politický kurs Muslimského bratrstva bude v Egyptě pokračovat i poté, co po volbách v zemi převezme daleko větší politickou zodpovědnost než kdy dříve.

- publikovano také na mém blogu na iHNed
- viz také odpovědi (M.Č., O. Vondruška, T. Raděj) na stejné téma na blogu iDnes

Viz také/See also:

• Islamists, elections and the Arab spring (The Economist) 
• Israel and Islamists (The Economist)

Muslimské bratrstvo v Egyptě

O minulosti a současnosti významné nábožensko-politické síly v dnešním Egyptě viz článek Ondřeje Formánka z 25. února t. r. v příloze Lihových novin

Dotazy a odpovědi:

1. Kdy začalo Muslimské bratrstvo v Egyptě provozovat charitativní činnnost? Jaké má podoby?

S charitou začalo Muslimské bratrstvo v době, kdy ho Hasan al-Banná založil, tedy v roce 1928. Vycházelo mj. z principů muslimské charity jakožto jedné z hlavní povinnosti muslimů. Zakládalo mešity, madrasy (islámské školy), nemocnice, klubovny pro mládež (jistá podoba se skautingem), vývařovny pro chudé,...

2. V necelý rok staré reportáži BBC hovoří reportér s doktorem z nemocnice, která je na Bratrstvo napojená, všeobecně se o tom ví - nemocnice je lacinější a oblíbenější - a doktor se tím vůbec netají ani v rozhovoru. Jak je možné, že tohle Mubarak toleroval?

Muslimské bratrstvo dnes není Muslimským bratrstvem z dob krále Farúka či prezidenta Násira. Prošlo vývojem a změnami. Jeho politická linie je v kontextu islámského světa dnes relativně umírněná (také proto se z něj v průběhu moderních egyptských dějin odštěpila řada radikálů). Za Mubaraka bylo MB akceptováno v určitých ohledech jako důležitá síla v egyptské společnosti a mohlo vyvíjet řadu sociálních a ekonomických aktivit.

3. Jak mohl Mubarak tolerovat nezávislé kandidáty, kteří patřili k Muslimskému bratrstvu, a kandidovali do parlamentních voleb? Proč mu stačilo, že se k Bratrstvu nebudou otevřeně hlásit?

To souvisí s předešlou odpovědí a s tím, že MB je v posledních desetiletích relativně umírněné a nestavělo se destruktivně k egyptskému establishmentu. MB však nemohlo za Mubaraka působit samostatně jako politická strana. Bylo však tolerováno – např. kandidáti MB na kandidátkách jiných stran (např. strany Wafd), resp. jako nezávislí kandidáti. Mubarak ale často používal ve „volbách“ různé diskriminační praktiky (nejen) vůči kandidátům MB.

4. Nemá dnes Bratrstvo trošku problém s vlastní identitou (zda bojuje za Šaríu nebo za pluralitu názorových i náboženských proudů, zda bojovat násilím nebo ne, zda válčit s Izraelem nebo ne...) a nechybí mu k tomu, aby se stalo politickou stranou, nějaký ucelený politický program, který by byl širší než "Islám je odpověď" a "ženy noste šátek"?

Jistá vágnost islámských hnutí souvisí s decentralizovaností sunnitského islámu jako takového. Muslimské bratrstvo je ale v každém případě jednou z nejvýznamnějších sociálních a politických sil v dnešním Egyptě s řadou konkrétních výsledků (právě ty různé nemocnice, charity, školy, fondy, podniky,...) a je známé, že je daleko méně zkorumpované než stále existující egyptský režim (byť bez Mubaraka). Několik posledních desetiletí se MB chovalo poměrně konstruktivně a státotvorně. Těžko ale uslyšíme od jeho představitelů chválu na Izrael. Na druhou stranu dnes na Blízkém východě všichni dobře ví, co to znamená válčit s Izraelem. A doufám, že i vůdcové MB jsou natolik inteligentní, aby si to uvědomili.

5. Jaká bude podle Tebe role Bratrstva v Egyptě v nejbližší budoucnosti?

To dnes neví přesně nikdo a závisí to na vývoji situace. Předpokládám ale, že role MB bude vyšší než za Mubaraka, ale zase bych jeho roli a popularitu nepřeceňoval v tom ohledu, že by měl v Egyptě vzniknout teokratický stát.