Na některé bližší souvislosti
s předčasnými parlamentními volbami v Nizozemí jsem se zeptal Dáši van der Horst,
zkušené diplomatky, která mj. působila v Izraeli, Palestině, Číně, byla
ředitelkou české Amnesty International a momentálně pracuje v Bruselu a
žije v nedalekém nizozemském Maastrichtu.
Aktuální předčasné parlamentní
volby v Nizozemí vzbudily v Evropě i ve světě pozornost hlavně pro
úpadek populistické Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, který stavěl svou
politiku hlavně na islamofobii, kritice evropské integrace a kritice nizozemské
přistěhovalecké politiky. Čím si to vysvětluješ? Zašel už Wilders ve svém
populismu příliš daleko, nebo se podařilo omezit některé problémy, které
kritizoval?
Wildersova kampaň měla dva pilíře: anti-islámský (a všeobecně xenofobní) a anti-evropský. A myslím si, že právě na té protievropské vlně velice pohořel. Nizozemci si uvědomili, že pres veškeré mouchy je pro ně Evropská unie velice výhodná – a to se ukázalo na volebních výsledcích.
Zachází hvězda Geerta Wilderse, nebo si populisté jeho typu – a tady mám třeba na mysli i populistu Pima Fortuyna, který by zastřelen radikálním ekologem v roce 2002 – vydobyli v nizozemské politice pevnou pozici?
Geert Wilders minulý kabinet podporoval z opozice (šlo o jakousi nizozemskou variantu opoziční smlouvy v menším měřítku). Nicméně vládnoucí politici si v průběhu času uvědomili, jak je pro ně toto spojení škodlivé, takže třeba v předvolební debatě v předvečer voleb, ve které se setkali vůdci politických stran nizozemskeho parlamentu, prohlasil Mark Rutte, premiér v demisi a předseda liberální strany VVD (a následný vítěz voleb), že s Wildersem v žádném případě po volbách nepočítá. Toto byl dost bezprecedentní výrok, protože v té chvíli prognózy ukazovaly, že Wildersova strana si obhájí minimálně stejný počet křesel. Z toho usuzuji, že Wildersova hvězda přece jen upadá.
Kdybys měla stručně zhodnotit roli muslimů v současném Nizozemí...
To je na samostatný rozhovor - Nicméně muslimové, což jsou převážně přistěhovalci z Turecka a Maroka, tvoří kolem jednoho miliónu z celkově 16ti-miliónové populace Nizozemska. Jejich hlas tedy není zanedbatelný. Velká část této skupiny patří mezi sociálně slabé, na druhou stranu však vzrůstá i jejich elita, kterou vidíme i ve vrcholném zastoupení mnoha nizozemských politických stran.
Volby vyhrála hlavní liberální strana VVD a na druhém místě skončila sociálně demokratická PvdA. Křesťanská demokracie bývalého premiéra Balkenendeho je v hluboké krizi a propadla. Co to podle tebe bude znamenat pro další směřování mainstreamové nizozemské politiky?
Přestože považuji výsledek voleb za velice dobrý – pravě proto, že v nich propadl Wilders – obávám se, že právě tři výše zmíněné strany sestaví velkou koalici, což bude v praxi znamenat velké kompromisy, které zpomalí řešení hospodářské krize a dalších sociálních otázek.
Zachází hvězda Geerta Wilderse, nebo si populisté jeho typu – a tady mám třeba na mysli i populistu Pima Fortuyna, který by zastřelen radikálním ekologem v roce 2002 – vydobyli v nizozemské politice pevnou pozici?
Geert Wilders minulý kabinet podporoval z opozice (šlo o jakousi nizozemskou variantu opoziční smlouvy v menším měřítku). Nicméně vládnoucí politici si v průběhu času uvědomili, jak je pro ně toto spojení škodlivé, takže třeba v předvolební debatě v předvečer voleb, ve které se setkali vůdci politických stran nizozemskeho parlamentu, prohlasil Mark Rutte, premiér v demisi a předseda liberální strany VVD (a následný vítěz voleb), že s Wildersem v žádném případě po volbách nepočítá. Toto byl dost bezprecedentní výrok, protože v té chvíli prognózy ukazovaly, že Wildersova strana si obhájí minimálně stejný počet křesel. Z toho usuzuji, že Wildersova hvězda přece jen upadá.
Kdybys měla stručně zhodnotit roli muslimů v současném Nizozemí...
To je na samostatný rozhovor - Nicméně muslimové, což jsou převážně přistěhovalci z Turecka a Maroka, tvoří kolem jednoho miliónu z celkově 16ti-miliónové populace Nizozemska. Jejich hlas tedy není zanedbatelný. Velká část této skupiny patří mezi sociálně slabé, na druhou stranu však vzrůstá i jejich elita, kterou vidíme i ve vrcholném zastoupení mnoha nizozemských politických stran.
Volby vyhrála hlavní liberální strana VVD a na druhém místě skončila sociálně demokratická PvdA. Křesťanská demokracie bývalého premiéra Balkenendeho je v hluboké krizi a propadla. Co to podle tebe bude znamenat pro další směřování mainstreamové nizozemské politiky?
Přestože považuji výsledek voleb za velice dobrý – pravě proto, že v nich propadl Wilders – obávám se, že právě tři výše zmíněné strany sestaví velkou koalici, což bude v praxi znamenat velké kompromisy, které zpomalí řešení hospodářské krize a dalších sociálních otázek.
