The most interesting music-videos about the Middle East - vol. 2
Nejen filmy, ale i klipy slavných i méně známých hudebních skupin se točí okolo blízkovýchodního dění. Palestinská a izraelská uskupení se občas snaží napomoci propagandě své strany konfliktu, jindy jsou naopak velmi kritické k režimu, ve kterém žijí, případně si z něho dělají legraci. A pak jsou tu také různé zahraniční ansámbly, které se ve svých výtvorech zabývají různým způsobem Blízkým východem... No však se na to podívejte a poslechněte si:
Zeev Tene - I bombed Beirut every day (2007)
Izraelský bouřlivák Zeev Tene předělal známou protiválečnou písničku "I bombed Korea" na své zeměpisné šířky a vznikl tento kus + velmi vtipný klip. To se pak člověk stěží může divit, že byla tato pieseňka použita ve filmu Balčík s Vašírem.
Tady je stejná písnička ve "Valčíku" i s titulky:
Laibach - Yisrael (2006)
Slovinští černokněžníci natočili v roce 2006 album "Volk" (německy: "lid", slovinsky: "vlk"), na kterém jsou předělané hymny z celého světa (včetně panslovanské "Hej Slované"). Je to věru hoch interessant album, jak jsou na něm ty hymny podané a překopané. Neunikl jim na něm ani Izrael, kde do sebe Lajbachovci nakombinovali překlady izraelské a palestinské hymny.
Kdo by byl řekl, že se jedná o interesantní hiphopový projekt přímo z palestinského Hami-lláhu :)
J.A.R. - Maximig (1997)
Skupinu netřeba zvláště představovat. Přestože je písnička hlavně legrácka a není ani tak o palčivých tématech Blízkého východu, tak refrén: "Izra a Izra a Izrael a já tam nebyl na vojně a nic neviděl..." zná u nás snad každý jen trochu bdělý posluchač. I sama skupina ji v klipu označila za "izraelskou předvolební".
Matisyahu - One Day (2009) - jinak o tom pánovi interpretovi viz tady.
A těšte se dál - příjdó hurčitě ti Chemicál Brothers, Seržo Tankian, Ska-P a další výtečníci i výtečnice.
The most interesting music-videos about the Middle East - vol.1
Nejen filmy, ale i klipy slavných i méně známých hudebních skupin se točí okolo blízkovýchodního dění. Palestinská a izraelská uskupení se občas snaží napomoci propagandě své strany konfliktu, jindy jsou naopak velmi kritické k režimu, ve kterém žijí, případně si z něho dělají legraci. A pak jsou tu také různé zahraniční ansámbly... No však se na to podívejte a poslechněte si:
Sepultura - Territorry (1993)
Na svém politicky motivovaném albu "Chaos A.D." mají brazilští tvrďáci i tento kousek. Popravdě, je to spíš bizarnost - neboť jde o takový miš-maš různých motivů, že ve spojení s pomazáním mrtvomořským bahnem není úplně jasné, co tím chtěli drsní chlapci říci.. ale natáčení a chroptění u Knesetu a v Mrtvém moři musela být asi velká psina:)
Hadag Nachaš - Sticker song - Širat ha-sticker (שירת הסטיקר) - Písnička o politických nálepkách (2004)
Politická propaganda je v Izraeli součástí každodenního života, daleko více než jsme zvyklí u nás. Občanský politický aktivismus se projevuje mj. vylepováním politických nálepek nejrůznějšího zaměření. Skupina Hadag Nachaš (heb. "rybo-had") pospojovala hesla z velkého počtu samolepek a vytvořila z nich vtipnou písničku.
Matisyahu - Jerusalem (2006)
Pokud zapomenu, Matisyahuovo písničko "Jeruzalém", na tebe, pak ať mi uschne pravice! Song o svatém městě je asi neznámějším a zároveň i nejchytlavějším kousekm mladého chasidského reggae-hiphopera z Brooklynu. Matisyahu vydal už několik alb a je to opravdu fajná muzika. Pevně doufám, že někdy přijede i do středu Evropy a nejlépe do jihomoravského Jeruzaléma..!!!
DAM - Born here (2006)
Palestinští DAM jsou "mladí a nasraní" rapeři tak jak se patří. Oficiálně jsou vlastně Izraelci z města Lod/Lydda, ale z jejich produkce je zcela jasné, na čí straně konfliktu jejich srdce bije. DAM rapují v arabštině, hebrejštině i angličtině a spolupracují s některými izraelsko-židovskými kapelami, které taky svou vládu zas až tak moc nemusí.
Tom Waits - Road to Peace (2006)
Písnička slavného barda "Toma Vejce" z trojalba Orphans: Brawlers, Bawlers & Bastards, vypráví rétorikou novinového článku příběh palestinského sebevražedného atentáníka, jeho obětí a izraelské odplaty. Věru baladický kousek o nelehké cestě k izraelsko-palestinskému míru.
Dead Rabinz - Hatikva (2008?)
Nářezová předělávka hymny Židovského státu od izraelských punkerů Dead Rabinz (nepochybně parafráze na Dead Kennedys).
V zásobě mám ještě řadu dalších klipů, ale jestli si vzpomínáte na něco pozoruhodného, klidně mě to napiště. Může se to objevit v některém z dalších výběrů. Už teď vám mohu říci, že tam se dočkáte třeba Ska-P, Serje Tankaiana, Chemical Brothers, J.A.R., Zeeva Tene ...
A jestli se vám to líbí, toš sdílejte - jalla! If you like it - share it! Yalla!
Jak se dívají obyvatelé muslimských arabských zemí a obyvatelé Íránu na západní popkulturu? Mají z ní strach, jako z něčeho cizorodého, co odplaví kulturu a hodnoty, které považují za "své" a "tradiční"? Mají k ní odpor jako k důkazu o zkaženosti Západu? (vyzývavost a polonahota ve videoklipech, sexuální scény ve filmech, fascinace násilím a symboly zla v hororech, v Tarantinovi, v heavy metalu, rocková oslava alkoholu a drog) Nebo po ní touží, jako my v době východního bloku a konzumují podobně jako my, jakmile k tomu mají dost svobody?
Řada aspektů západní popkultury obyvatele (hlavně mladé) blízkovýchodních zemí určitě přitahuje. Inspiraci západní popkulturou i její oblibu můžeme najít na Blízkém východě prakticky všude – ale v různé podobě a v různém rozsahu projevů. Na jedné straně máme blízkovýchodní země, kde je velmi silný vliv Západu, jako je třeba Libanon, Turecko a spadá sem i Izrael (kde žijí jak židovská většina, tak i výrazná arabská menšina). Pak jsou země kde hraje vedle sekularismu velmi důležitou roli i náboženství (Sýrie, Egypt, Maroko, Irák, Emiráty) až po země velmi konzervativní (Jemen, Saúdská Arábie). Celé je to ale dost složitá otázka, na jejíž zodpovězení by bylo potřeba na větším prostoru zhodnotit jak vlastně Západ a modernita ovlivnily myšlení a vkus lidí na Blízkém východě.
Je západní protestní popkultura (punk, heavy metal, hip hop, graffiti...) rozšířenou formou zábavy a protestu mezi mládeží v muslimských arabských zemích nebo je to jen okrajový jev?
Opět – záleží na tom, kde na Blízkém východě jste. V Libanonu, Izraeli, ale třeba i Palestině najdete nejen přejímání oblíbených „nejpopovějších“ a „nejsladších“ vzorů a interpretů ze Západu typu Ricky Martin, Michael Jackson, Shakira atd., ale i více či méně rozvinutou nezávislou scénu. Mezi některými mladými Araby je velmi populární hiphop – třeba jako vyjádření protestu, např. s okupací (a v Izraeli a Libanonu narazíte třeba i na punk). V jiných blízkovýchodních zemích budete protestní popkulturu tak jak ji známe na Západě hledat daleko obtížněji. Mnoha mladým Arabům a muslimům fenomény jako punk, gothic, electro atd. zkrátka nic neříkají podobně jako mnoha lidem v Evropě neříkají nic kulturní kořeny Arabů. Ale jsou samozřejmě výjimky.
Přetváří si a adaptuje muslimský arabský svět popkulturní vlivy ve větší míře ke svému obrazu, nebo se spíš snaží přejímat a/nebo kopírovat?
Určitě se rádi inspirují zmiňovanými „sladkými“ západními kapelami a interprety. Stačí se podívat na pár nejpopulárnějších arabských klipů a uvidíte svalnaté mladíky v bílých tričkách a lepé děvy (i když mírně zahalenější než v západních klipech). „Arabské“ The Clash, Depeche Mode nebo Oasis však budete hledat velmi obtížně. Je zřejmě možné zobecnit, že to co se na Blízkém východě ze západní pop-kultury v masovém měřítku přejímá je spíš ta její komerčnější a kýčovitější část. To ovlivnilo i místní kulturu, nezřídka negativně – jako příklad lze uvést, že řada blízkovýchodních populárních hudebníků dnes třeba používá místo tradičních živých rytmů kýčovité elektronické aranžmá.
Domníváte se, že západní popkultura by mohla mít výraznější vliv na sblížení západní společnosti a muslimského arabského světa?
Svým způsobem možná ano, ale bude to spíš spojnice v rovině společné obliby těch nejkomerčnějších oblastí západního středního proudu mezi lidmi a Západě a na Blízkém východě. Nezávislá západní scéna je vzhledem ke svému charakteru a kořenům lidem na Blízkém východě (až na výjimky) příliš vzdálená a nesrozumitelná. Ale tomu se nelze divit. Vždyť ani většina lidí na Západě nezávislou hudbu a kulturu nevyznává a přitom ji může pochopit mnohem snáz než obyvatelé Blízkého východu.
S'iz gi'ven a švere togedikke nacht
Ich hob gi'arbet vi a hunt
s'iz gi'ven a švere togedikke nacht
Ich darf šojn šlofn ganc gizunt
...
...ikh kume heym tsu dir dos vos du tust fun mir
-you know I feel alright
du veyst ikh arbet dale tot
tsu makhn gelt tsu koyf dir čačkes
zusamen khaye ven ikh her
du bist mayn neym du neymst dir di tsatske
ikh kume heym tsu dir dos vos du tust fun mir
-you know I feel alright
in der heym allsdings tsi ze zoy fanheym
in der heym lebe ikh freylakh zayn
si's givn a švere togedikhe nakht
ikh hob gearbet vi a hunt
si'z givn a švere togedikhe nakht
ikh dorf šon šlofn ganc gezunt
špil :-)
ikh kume heym tsu dir dos vos du tust fun mir
-you know I feel alright
in der heym allsdings tsi ze zoy fan heym
in der heym lebe ikh freylakh zayn!
ikh kume heym tsu dir dos vos du tust fun mir
-you know I feel alright
du veyst ikh fil alright.
