Young Middle East - Vol. 2 - When Osama Bin Laden was young ... judo wrestler!

Osama Bin Laden was not born in "terrorist environment", and even quite a long time of his life he was not very devout Muslim. He did not suffer with "an only child" complex. He is the seventeenth of 52 children of Saudi construction magnate Mohammed Awwad Bin Laden, who had him with his tenth, supposedly least favorite wife, a native Syrian. In his youth Osama Bin Laden he was a quiet boy who learned a family business and successfully studied in Saudi Jeddah and graduated in economics and management. The U.S. newspaper The Washington Post claim that Osama defected in 1973 from school and until the beginning of civil war in Lebanon he lived stormy night life in Beirut. On the photo below you can see a part of his siblings in a family trip to Stockholm (during seventies). It is obvious that Bin Laden family were not religious fundamentalists. 

Usáma Bin Ládin se rozhodně nenarodil v "teroristickém prostředí" a dokonce poměrně dlouho nebyl ani příliš zbožným muslimem. Netrpěl ani jedináčkovským komplexem. Byl totiž sedmnáctý z 52 dětí saúdskoarabského stavebního magnáta a multimiliardáře Muhammada Aváda bin Ládina, který jej počal se svou desátou, údajně nejméně oblíbenou manželkou, původem Syřankou. V mládí byl nenápadný hoch, který se přiučoval z rodinného byznysu a úspěšně studoval, až to v súdskoarbské Džiddě dotáhl k absolutoriu ekonomie a managementu. Americký deník The Washington Post ovšem tvrdí, že Usáma v roce 1973 ze školy zběhl a až do počátku občanské války v Libanonu žil bouřlivým nočním životem v Bejrútu. Na fotografii níže ho můžete vidět s částí jeho sourozenců na rodinném výletu do Stockholmu (70. léta). Je vidět, že ani Bin Ládinova rodina nebyli rozhodně náboženští fundamentalisté.

According Taiwanese Judo-master Jimmy Wu Osama Bin Laden visited the Judo courses in Saudi capital Riyadh in beginning of 80ties (before his mujahedeen activity in Afghanistan). More you can read here (Daily Telegraph).  

Podle taiwanského mistra juda navštěvoval Usáma Bin Ládin na počátku osmdesátých let (tedy krátce před jeho angažmá ve válce proti Sovětskému svazu v Afghánistánu) kursy juda v saúdském hlavním městě Rijádu. Více si můžete přečíst zde v článku z Daily Telegraph. 

9/11 - Vše co jste chtěli vědět o 11. září (a báli jste se zeptat)

Everything You Always Wanted to Know About 9/11* (*But Were Afraid to Ask)

Pár zajímavých odkazů - Useful links:

BBC: After 9/11: Global effects of the 'war on terror'

Frankfurter Allgemeine Zeitung: Zehn Jahre nach 9/11
Al-Jazeera: The 9/11 decade 

Omalovánky na téma 11. září - Coloring Book

Does Religion Cause Terrorism? It's Complicated

Firefighter tells story behind iconic moment with George W. Bush

Rozhovor na téma 11. září a terorismu na letošní filmové škole v Hradišti. Originál je tady.

Jedním z klíčových témat letošní Letní filmové školy bylo 11. září 2001 a hrozba terorismu, které jsou obecně považovány za zlom v oblasti zahraniční a obranné politiky států západní kultury. Je ono dělení na svět před 11. zářím a po něm opodstatněné nebo se jedná o zveličování a přeceňování jedné z mnoha událostí?

Samotné útoky z 11. září 2001 byly velmi výrazně vnímány hlavně v západním světě, a to jak pro svou ničivost, bezprecedentně pochmurnou spektakulárnost, tak i všudypřítomnou medializaci. Na druhou stranu dělení dějin na svět „před“ a „po“ 11. září se mi zdá poněkud účelové a přehnané. Terorismus a předpoklady pro jeho vznik a násilí s ním související nepřišly s nárazem letadel do manhattanských dvojčat, ale existovaly dlouhou dobu před nimi. Vždyť už celá desetiletí jsme tu měli blízkovýchodní diktátory brutálně potlačující opozici, okupační režimy či různé západní a komunistické politiky, kteří na Blízkém východě rozdmýchávali etno-náboženské spory. Terorismu nejrůznějšího druhu, včetně státního, padlo ještě před zřícením WTC za oběť desetitisíce, možná i více lidí. Je pravda, že mohutnosti ničivé síly 11. září se do té doby žádný teroristický útok nevyrovnal, to samotné však nečiní série řady předešlých teroristických útoků humánnější. Lidi na Západě často také terorismus příliš nezajímal, protože oběťmi byli hlavně „oni“, lidé na Blízkém východě, nikoliv „my“ vyspělí Evropané a Američané. 11. září bylo však v jistém smyslu zásahem do „srdce“ západního světa. Z dlouhodobého hlediska je však tento útok významný hlavně proto, že v hlavách mnohých zvýraznil černobílé vidění světa, posílil protimuslimské (a u muslimů zároveň i protizápadní) fobie a princip kolektivní viny, dal mnoha politikům záminku potlačovat pod rouškou „boje proti teroru“ opozici… V neposlední řadě 11. září vyvolalo na Západě hysterii, která se projevila ve formě sebedestruktivního omezování občanských práv a svobod, vzniku kontroverzních zařízení jako je Guantánamo, posílení xenofobie a napomohlo vzestupu politiků, kteří do té doby nebyli v mainstreamové politice příliš vlivní.

Na Letní filmové škole jste přednášel o terorismu a náboženském fundamentalismu. Jaký je mezi těmito dvěma pojmy rozdíl?

Jsou to dva pojmy, které spolu nemusí vůbec souviset. Fundamentalismus je pojem spojovaný s náboženstvími obecně – existují tedy fundamentalisté muslimští, křesťanští, židovští, hinduističtí i jiní. Těm většinou jde o komplexní a striktní uplatňování principů jejich víry. Jen někteří tak ale činí násilnou cestou. Křesťanské fundamentalisty tak máme třeba i v České republice a nejsou to žádní teroristé. Terorismus je oproti fundamentalismu násilná metoda či taktika používaná organizacemi, které nemusí být zdaleka jen náboženské. Mohou být naopak zcela sekulární, ateistické, inspirované různými variantami fašismu a celým spektrem dalších ideologií a politických postojů.

Program festivalu nabízí celou řadu různorodých snímků variujících téma 11. září a terorismu. Je podle vás důležité vytvářet dialog a relativizovat stávající dominantní názorová přesvědčení, třeba i skrze kinematografii, nebo je výhodnější nevyvolávat „spory“ a zachovávat status quo?

Určitě je velmi důležité rozvíjet dialog, podporovat vzdělání a zvyšovat povědomí o tom, co se děje kolem nás. Teroristé a političtí radikálové totiž často těží právě z nevzdělanosti lidí a ze schopnosti vnutit svým stoupencům jednoduše srozumitelné, avšak polopravdivé či zcela zcestné a zmanipulované vzorce pohledu na svět. A v České republice mi přijde názorové povědomí o terorismu, Blízkém východu a náboženském fundamentalismu obecně špatné. Je to částečně stále dědictví myšlenkové manipulace z dob komunismu, dílem je to však způsobeno i nezájmem, předsudky, dosebezahleděností a povrchními postoji řady Čechů, kteří mají za to, že když si přečtou pár článků v našich nejčtenějších plátcích a na internetu, tak rozumí všemu.

Terorismus a 11. září jsou často využívány buď jako motiv, nebo jako dílčí či hlavní téma jak v nejrůznějších filmech, tak v televizní seriálové produkci. Existuje nějaký snímek, seriál…, který podle vás vystihuje atmosféru po útocích na WTC, případně průběh válek v Afghánistánu a Iráku?

Hollywoodské filmy zaměřené přímo na události 11. září mně přišly vesměs špatné. Naštěstí bylo v posledním desetiletí natočeno i několik filmů, které celkem dobře vykreslují situací okolo mezinárodního terorismu a dění na Blízkém východě. Do komplexnosti a složitosti vývoje například výborně zasvěcuje film Syriana. Určitě stojí za to vidět i Mnichov nebo izraelské či koprodukční filmy Valčík s Bašírem, Libanon a Ráj hned teď. Ty se sice zaměřují na specifické události z nedávné historie Blízkého východu, přesto pomáhají pochopit širší souvislosti. A pokud se chcete podívat na terorismus a Blízký východ trochu odlehčeně, doporučuji teroristickou tragikomedii Čtyři lvi a krátký film West Bank Story, který je blízkovýchodní parafrází na slavný muzikál.

Nekrolog pro kmotra globálního teroru

Vyšlo pod názvem "Teroristova lhůta spotřeby" v MFd, 5. 5. 2011

Po Carlosi „Šakalovi“, Abú Nidalovi odešel další zasloužilý kmotr světového terorismu. Na rozdíl od toho prvně zmíněného, který si odpykává doživotí ve francouzské věznici, se dva zbylí už zřejmě setkali poblíž kotlů pekelných. Všichni tři si svého času vydobyli aureolu téměř mýticky nebezpečných postav – ale ruku na srdce: Kdo si ještě dnes na „Šakala“, Abú Nidala vzpomene a jak často se v posledních letech objevoval Usáma bin Ládin na prvních stránkách médií?

Mnoho indícií nasvědčovalo, že je-li Bin Ládin vůbec naživu (o čemž jsem osobně již několik let pochyboval), jeho vliv, stejně tak jako význam jeho sofistikované teroristické sítě al-Káida zjevně klesal. Frekvence jeho dříve tak častých projevů klesla prakticky na nulu a globální nebezpečí útoků al-Káidy se v posledních letech také viditelně snižovala (to se týkalo hlavně těch medializovaných útoků na místech "které nás zajímají" – tzn. hlavně těch na Západě – v muslimském světě, např. v Maghrebu význam a vražedné aktivity al-Káidy a jejich sympatizantů zdaleka tak rapidně neupadaly – akorát to svět příliš neinteresovalo).

Zatím každá teroristická organizace měla vyměřený svůj čas v historii a většina z nich zažila své delší či kratší období pochmurné slávy, načež upadla do stagnace, případně se rozpadla nebo byla rozprášena. Přestože je al-Káida z poněkud odolnějšího těsta než řada jejich předchůdkyň, není vůbec vyloučené, že podobný osud potká i ji. Dílem je její oslabení důsledkem zodpovědných protiteroristických opatření, částečně je ale její "oslabení" i výsledkem chybných kalkulací o její síle. Al-Káida byla dlouho velmi nebezpečnou organizací (či spíše teroristickou franchisingovou sítí), nikdy však nedosáhla (a to se týká celého „radikálního islamismu“) ani zlomku nebezpečnosti totalitních režimů jako byl nacismus či komunismus. A ani Bin Ládin tak - přes potoky krve na jeho svědomí - nebyl nikdy „novodobým Hitlerem“, jak se ho mnozí současní politici a komentátoři snažili z různých důvodů prezentovat (ať už z neznalosti kontextu a dění na Blízkém východě či z politicky-ideologických důvodů).

Usáma bin Ládin byl produktem zvláštní doby a okolností. Nebýt konce Studené války, kde se ocitnul ve správný čas na správném místě (tedy v Sověty okupovaném Afghánistánu), zřejmě by se nikdy nestal tím, kým později. Je zvláštním paradoxem, že dnešní likvidátoři Usámy bin Ládina tehdy tomuto muži pomohli získat prestiž a bojové ostruhy. O pragmatické politice pomoci USA mudžáhedínům v Afghánistánu na sklonku Studené války, kdy tito islamističtí bojovníci, včetně Usámy, bojovali pro USA „válku v zastoupení“ se Sovětským svazem už byly popsány tuny papíru. Podobně tak i o tom, že mnozí z nich se pak stali členy Al-Káidy, Tálibánu a různých nebezpečných organizací. Dílem byla americká podpora radikálních islamistů důsledkem jisté politické naivity, dílem ale přinesla své ovoce právě porážkou něčeho daleko nebezpečnějšího (komunismu), než tím, čím se později radikální islamismus stal. V tomto ohledu se (mírně cynicky řečeno) tak Američanům možná jejich slepá podpora jakýchkoliv odpůrců komunismu snad i vyplatila. Lidově řečeno: "Vytloukli jeden klín druhým – ale výrazně menším".

Bin Ládinův život i smrt budou asi navždy doprovázet pochybnosti a přitahovat tvůrce různých konspiračních teorií. Proč nebyl zlikvidován v době nedlouho před 11. zářím, kdy byl již velmi nebezpečný, ale přece jen snáze polapitelný? Jak bude vysvětleno jeho neuvěřitelné proklouznutí z obklíčeného skalního komplexu Tora Bora? Jak je možné, že při celé sofistikovanosti válečně-zpravodajské americké mašinérie o něm celých deset let nebylo „vidu ani slechu“, aby se nakonec objevil ve vile výletního města v sousedství elitní pákistánské vojenské akademie několik desítek kilometrů od hlavního města? Proč bylo jeho tělo údajně vhozeno do moře?

Ať už je tomu jakkoliv, většina bezvěrců, křesťanů, židů, hinduistů, buddhistů i muslimů má po jeho smrti plné právo lehce si vydechnout. Nejvíce pak asi ti poslední – těm Bin Ládin, který se samozvaně prohlašoval za „vzor správného muslima“ – dělal svými činy věru medvědí službu. Dnes už je ale zřejmě v pekle a možná tak je konstelace jeho smrti v kombinaci s převratným děním v části islámského světa předzvěstí další pozitivní změny v muslimském světě obecně. Doufejme.

Některé zajímavé aktuální články k Bin Ládinovi a Al-Káidě:

PEW - Bin Laden Largely Discredited Among Public in Recent Years (2. May 2011)

BBC - Bin Laden Killed (série článků a analýz)