čtvrtek 5. ledna 2012

Zásadní filmy o charedim - The essential films about Haredim

Charedim, nepřesně nazývaní "ultraortodoxní Židé", jsou sice díky své vizáži asi nejznámější součástí židovské společnosti, zároveň však jsou komunitou nejvíce mýtizovanou, a to jak v dobrém i v horším slova smyslu. V představách mnoha lidí jsou charedim buď "svatí mužové", "kouzelní dědečci", nebo naopak na základě zkratkovitého zpravodajství "fundamentalisté" (viz například nedávné události v souvislostí se segregací mužů a žen v izraelském městě Bejt Šemeš). Paradoxně snad nejhorší pověst mají charedim v Izraeli, kde tvoří přibližně 10% celé izraelské populace. Opravdu mě překvapila slova: "Já bych je nejraději pozabíjel", která jsem slyšel na vlastní uši od Žida a Izraelce v jedné osobě, který přežil Osvětim... Tyto ostré předsudky a nenávist vychází často z nábožensko-politického status quo, který byl v Izraeli zakotven v jeho samotných počátcích, a který poskytl charedim a obecně věřícím Židům různé výhody - např. respektování dodržování šabatu v celém Izraeli, zproštění vojenské služby, poskytování sociálních dávek věřícím od státu. Je pravda, že problematika vztahu mesi sekulárními a religiózními Izraelci je komplexní a má vinu i viníky na obou stranách. Kdo se má o ní zájem dozvědět více, toho odkážu sem.
V následujících odkazech uvidíte upoutávky na několik filmů, které  se pokouší život charedim přiblížit v jiném světle, než je obvykle známe. Filmy sice nebyly vytvořeny přímo v jejich prostředí a jejich režiséři sami do komunity nepatří (přičemž je velmi pravděpodobné, že velká část charedim tyto filmy nebude mít nikdy zájem vidět). Přesto nabízejí zajímavý obraz společnosti, která v reálném životě řeší nejen věci spojené s posvěcováním Božího jména, jako je dodržování micvot (židovských povinností), studium Talmudu a Tóry, ale potýkají se i s obdobnými problémy, jaké mají ostatní lidé všude po světě.

Ushpizin/Ušpicin (režie: Giddi Dar, Izrael, 2004)
Film vypráví příběh manželského páru braslavských chasidů z jeruzalémské čtvrti Mea Šearim, kteří řeší problém s bezdětností. Ve filmu hraje důležitou roli etrog - rituální citrus, který se používá během svátku stánků (sukot), během něhož se film odehrává. Příběh je na první pohled velmi jednoduchý, ale ve skutečnosti v sobě ukrývá hloubku. Opravdu, velmi dobrý film.


Eyes Wide Open/Široce otevřené oči (režie: Chajim Tabakman, Izrael-Německo-Francie, 2009)
Film je možná, jak by řekl jeden pan profesor président, jedním z důsledků módního současného "homosexualismu". Zabývá se totiž v prostředí charedim, ve které je v některých ohledech poměrně vysoká segregace mužů a žen, poměrně tabuizovaným tématem. Film vypráví příběh ženatého šocheta (řezníka), který se zamiluje do svého učedníka (kterého hraje jakýsi izraelský krasavetz-modelák). Zápletka je pojata poměrně citlivě a nekončí rozhodně happy endem.
na ČSFD 71% 


Les Aventures de Rabbi Jacob/Dobrodružství rabbi Jákoba (režie: Gérard Oury, Francie-Itálie, 1973)

Výborný film s "Fuňásem" alias slavným francouzským komikem Louisem De Funésem, který líčí příběh francouzského rasisty a šovinisty, který nakonec skončí jako dvojník rabína a vesele tancuje v pařížské židovské čtvrti chasidké tanečky. Naprosto legendární je také scéna z továrny na žvýkačky. Je to celé spíš jen legrace, ale dobrá legrace. 

na ČSFD 81%

 

Left Luggage/Kufry pana Silberschmidta (režie: Jeroen Krabbé, USA / Nizozemsko / Belgie / Velká Británie, 1998)

Film se odehrává v belgických Antverpách, kde žije početná komunita charedim. Sekulární židovská dívka začne pracovat jako pomocnice u religiózní židovské rodiny a dozvídá se o jejích zvyklostech, což jí trošku pozmění názor na její dosavadní život. Jednu z hlavních rolí ve filmu má Isabella Rossellini.  

na ČSFD 79%

 

Kadosh (režie: Amos Gitai, Izrael-Francie, 1999)

Zde si půjčuju text přímo z ČSFD, protože jsem ten film už viděl hóódně dávno a navíc mě tehdy přišel pekelně rozvleklý a trochu nudný. Ale holt je to známé dílo, tak tu nemůže chybět.

Pozoruhodný film renomovaného režiséra Amose Gitaie byl s ohlasem uveden na MFF v Cannes. Jeho příběh dovolí divákům nahlédnout do života jeruzalémské čtvrti Mea Shearim, kde žijí ortodoxní Židé. O cestě jejich osudů rozhoduje s boží prozřetelností a rozhodností místní rabín. Je mu jedno, že manželé Meir a Rivka se milují - protože během deseti let svého manželství nepočali dítě, měl by se Meir oženit s jinou dívkou a zplodit syna. Ani Malka, sestra Rivky, nemá na růžích ustláno. Miluje sympatického Yaakova, který je ovšem kvůli službě v armádě vykázán z komunity. Podle rabínova nekompromisního rozhodnutí by si měla Malka vzít "vzorného věřícího" Yossefa. Sestry tak stojí před osudovým rozhodnutím. Podřídí se rabínovi a tím i tisíciletým židovským tradicím, nebo vezmou odpovědnost za svůj život do vlastních rukou?

na ČSFD 75%

 

Jestli se vám to líbí, směle nasdílejte :) - If you like this, share it :)

1 komentář:

  1. Eyes Wide Open je opravdu silný film. ...který dokáže své diváky "rozhádat". Já odcházela pohnutá nenaplněnou láskou řezník-učedník, moje kamarádka rozdurděná nerovným vztahem řezník-jeho žena..

    OdpovědětVymazat