Bagdád se začíná přiklánět k Íránu a Sýrii

Brief interview about convergence between contemporary "new" Iraq and Iranian Islamic Republic.

Vyšlo to sice už asi před měsícem v Deníku, ale snad to pořád platí.  

Přítomnost Spojených států v zemi odsunem vojsk rozhodně nekončí

Jaký dopad měla téměř devítiletá válka v Iráku na Spojené státy?

Americká veřejnost válku zpočátku výrazně podporovala, ale brzy se ukázalo, že celkově byla válka v Iráku ze strany Spojených států špatně připravená. To se netýká jen vojenských operací, ale především poválečné rekonstrukce, například rozpuštění Husajnovy strany Baas.
Konflikt pak eskaloval do velkého krveprolití, které si kromě řady iráckých obětí vyžádalo i citelné americké ztráty. Pokud se tedy za konfliktem ohlédneme, velký úspěch to určitě nebyl, přestože to rozhodně nebylo podobné fiasko jako například válka ve Vietnamu. Bude nyní zajímavé porovnat vývoj v Iráku a v arabských zemích, kde režimy svrhla lidová povstání.

Co lze říci o politické orientaci stávající irácké vlády?

Původní režim byl postaven na sunnitské menšině, to se ale po svržení Husajnova režimu změnilo a politické moci se chopili šíité. Vzhledem k tomu je v zahraniční politice Iráku patrný větší příklon k Íránu, kde mimo jiné řada současných politiků pobývala v exilu. Relativně blíž má země i k Asadově Sýrii.

Bude vnitřní konflikt v Iráku eskalovat, nebo naopak spěje ke konci?

To je těžké předpovědět, ale myslím, že vnitřní konflikt v zemi je už za zenitem. Také irácká al-Káida, která byla v minulých letech poměrně agresivní, je oslabená. Tamější situace zůstává nestabilní, ale očekával bych, že se bude dál zlepšovat.

Znamená odsun amerických vojáků, že americký vliv v zemi oslabí?

Je to nepochybně jeden z cílů americké zahraniční politiky, udržet si v zemi vliv, což je dané mimo jiné i nerostným bohatstvím země. Vliv pochopitelně neznamená jen vojenskou přítomnost, takže v tomto smyslu určitě nejde o konec americké přítomnosti v Iráku.

Vyšlo v Deníku 16. 12. 2011