
Mediální válka
V době facebooků a twiterrů získávají politické krize a konflikty ještě jeden rozměr - meziobčanské mediální války, a to vzhledem k dopadu internetu po celém světě. Pokud jste tedy aktivní na některé ze sociálních sítí a zároveň se zajímáte o dění na Blízkém východě, buďte si jistí, že se ocitnete ve víru tohoto mediálního konfliktu. Začnou se před vámi hromadit desítky fotografií zmrzačených palestinských dětí, případně fotografie napovídající na až genetickou proradnost Palestinců (viz dvě ukázky propagandy z každé strany). Je zarážející, jak na šíření podobných bludů a polopravd participují i vzdělaní lidé. S lidmi z Palestiny jsem teď na facebooku dlouho a marně diskutoval o tom, že video, na kterém skandují v Tel-Avivu demonstranti rasistická hesla vůči Palestincům a které neslo název "Šokující video: co si sionisté myslí", není v reálu spontánní manifestace Telavivanů a vyjádření jejich "skutečného pohledu na Palestince". Jednalo se o demonstraci jedné z nejradikálnějších částí izraelské společnosti, stoupenců rabína Kahaneho. Naopak na stránkách stoupenců izraelské politiky jsem se dozvěděl i to, že pro Palestince z Gazy je nejlepší mírový plán, který bude spočívat v jejich totálním vybombardování, neboť se v podstatě jedná o kolektivně zločinný národ. Ano, chápu, že pokud má člověk s konfliktem i osobní sepětí, je někdy těžké udržet emoce na uzdě, ale nelze tím omlouvat vše a nemít žádné hranice vkusu a soudnosti.
Několik postřehů
Když jsem byl před pár týdny v Izraeli a Palestině, bylo zajímavé pozorovat, že i přes stagnaci politického řešení se v rovině mezilidské něco děje. Například jsem nikdy neviděl nakupovat tolik Palestinců v židovském západním Jeruzalémě. Pamatuji si doby, kdy byla fluktuace lidí ze západního a východního Jeruzaléma alespoň vizuálně takřka nulová a opravdu jen málokdo z arabské části chodil do židovské a naopak, pokud nutně nemusel. Podobně tak jsem si všiml nedávno daleko uvolněnější atmosféry v Jerichu, Betlémě a hlavně v Hebronu. Tam jsme se proplétali po palestinské části města ve velkém novém autobuse s izraelskými nápisy bez nejmenšího problému. Podobně tak i v židovské části Hebronu, kde se dá napětí obvykle krájet, byla tentokrát až pohodová atmosféra a jindy nervózní izraelští vojáci nás tentokrát vpustili i do obvykle nepřístupných míst. Jako by lidé začali pomalu zapomínat na politiku a věnovali se praktičtějším věcem života. Ale to vše je po poslední eskalací násilí zřejmě zase pryč...
Žádné komentáře:
Okomentovat