čtvrtek 13. prosince 2012

Prezidentští kandidáti, izraelsko-palestinský konflikt a Blízký východ

Malý výběr názorů prezidentských kandidátů na toto téma může něco napovědět i o budoucím směřování naší diplomacie. Pokud narazíte na něco dalšího zajímavého, budu rád když pošlete. Doplním to sem.


Názory na Palestinský stát a Sýrii jsou z tohoto článku na iHNedu.

Měla by podle vás mít Palestina vlastní stát? 

Zeman: Ne.

Fischer: Samozřejmě. Základem mírového řešení na Blízkém východě musí být existence dvou nezávislých a samostatných států - Palestiny a Izraele. Oba ovšem musí uznat právo na existenci toho druhého.

Roithová: Ano. Ale pouze za podmínek, které zabezpečí mír a stabilitu v regionu - například bude muset palestinská politická reprezentace uznat existenci státu Izrael.

Dlouhý: V dlouhodobém horizontu by nejen měla mít, ale musí mít. To si musí uvědomit i izraelská veřejnost a především její politici. Nyní ale vyvolají jakékoli jednostranné kroky vedoucí k vytvoření palestinského státu jen další vlnu násilí. K fungujícímu palestinskému státu lze dojít jen vzájemnou dohodou obou stran, tedy státu Izrael a Palestinců. Proto jsem otevřeně podpořil vládu za to, že jsme v OSN hlasovali proti novému státu Palestinců (a za to, že jsme se oportunisticky nezdrželi hlasování).

Schwarzenberg: Palestinci na to mají zajisté právo.

Sobotka: Tak to předpokládá rezoluce OSN. Tedy by ho mít měla.

Fischerová: Ano.

Dienstbier: Jsem pro to, aby v budoucnu měli Palestinci svůj vlastní stát. Mezinárodní právo veřejné každému národu zaručuje jeho právo na sebeurčení.

Byl/a byste jako prezident pro, nebo proti podpoře vojenské intervence (ať už NATO s naší účastí, nebo bez ní mimo NATO) v Sýrii?

Zeman: Nevylučuji tuto možnost, pokud by vedla k zastavení občanské války.

Fischer: Každá vojenská intervence musí mít plán, co bude po něm. Bohužel tomu tak v minulosti nebylo, což s sebou přineslo v Iráku či Libyi řadu problémů. Pokud by takový plán neexistoval, pak bych takový krok nepodpořil.

Roithová: Vraždění, plenění a násilí jsou nepřijatelné. Pokračující válka občanská může přerůst ve válku regionální. Musíme mít odvahu k řešení i bez rezoluce RB OSN. Řešením je přítomnost mírových sil z arabských zemí s jasnou podporou  demokratického světa. Mír v Sýrii nenastane, pokud bude Evropa pouze čekat na  podporu rezoluce ze strany Ruska a Číny. Pouze aktivní politika přivede Rusko a Čínu k jednacímu stolu. Věcně se vojenskými intervencemi zabývá článek 43. Ústavy ČR, který jasně stanovuje, že klíčovou roli při vysílání ozbrojených sil ČR mimo území ČR schvaluje Parlament a vláda ČR. Obecně bych v tom respektovala jejich politické rozhodnutí.

Schwarzenberg: Nebyl bych pro.

Sobotka: Opět spekulace a ty já nemám rád. Obecně jsem pro angažovanost NATO, tedy i České republiky tam, kde to bude v zájmu bezpečnosti a ochrany demokracie. Čili například kdyby se Sýrie chystala napadnout Izrael, byl bych pro zásah. Naopak si myslím, že do občanské války by NATO zasahovat nemělo.

Dlouhý: Obávám se, že vojenská intervence v Sýrii by, vzhledem ke složitosti a nepřehlednosti tamního konfliktu, nevedla k jeho rychlému ukončení. Byl bych proto v této věci velmi opatrný a rozhodl bych se po důkladném zvážení všech informací. Při omezených informacích, které mám nyní, jsem proti.

Fischerová: Představa, že invaze a organizované násilí zvenčí něco vyřeší, je naivní a pravidelně selhává. Proto jsem také nikdy žádnou vojenskou misi nepodpořila a byla bych proti i teď. V případě Sýrie ještě nebyly vůbec využity diplomatické cesty. To, co vidíme a slyšíme, jsou zatím jen silácké řeči, které si politici vyměňují přes oceán. Je třeba hledat skutečná řešení, které nabídne mírový proces a oběma stranám sporu zajistí bezpečí. Základní podmínkou je, přestat dodávat podobným režimům zbraně, munici a další věci potřebné pro armádní operace. Jenže tomu se zatím Západ brání, protože vidina zisků je pro nás příliš lákavá. Podle monitorovací zprávy Social Watch 2010, byly z ČR dodávány zbraně oběma stranám konfliktu se souhlasem státních orgánů.

Dienstbier: Upřednostňuji mírové před násilným řešením konfliktů, včetně posílení role OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizací. Platí to i ve vztahu k Blízkému východu, kde souzním se zahraniční politikou EU.

1 komentář:

  1. Martin Pavlíček4. ledna 2013 17:00

    Jediný seriózní kandidát na prezidentský úřad Tomio Okamura, kterého ovšem nespravedlivě a neprávem vyloučili, potom na otázku po statusu Palestiny odpovídal takto: "Tak co se týče Palestiny, tak ten problém je trošku jiný. Já jsem pro to, aby Palestinci měli právo na sebeurčení, aby měli svůj vlastní stát, svůj demokratický stát. To je určitě v případě Palestinců zcela legitimní. Nicméně problém je v tom, že současná palestinská vláda je postavená na řekl bych teroristických principech. A s tím já absolutně souhlasit nemohu. To znamená samostatný stát Palestinců ano, nicméně současná palestinská vláda je skutečně postavená na principech terorismu, což absolutně odmítám. Proto to finální řešení je samozřejmě na bezpečnostních zárukách řekl bych států v tom prostoru, musí se zapojit i Rusko a Spojené státy a finální řešení je samozřejmě na Izraelcích a na Palestincích."

    OdpovědětVymazat