Poté, co došlo během minulého týdne ke žhářskému útoku židovských osadníků na mešitu v palestinské obci Jasuf, rozhodl se rabín Menachem Froman z židovské osady Tekoa na Západním břehu, že spolu se svými blízkými předá obyvatelům Jasufu nové výtisky Koránu. Více si můžete přečíst v článku z Haarecu.
Rabín Menachem Froman je velmi pozoruhodná osobnost: Ač je přesvědčený náboženský sionista, spoluzakladatel hnutí Guš Emunim a bojoval v několika izraelsko-arabských válkách, zastává zároveň názor, že Palestinci, zvláště ti zbožní, mají podobný duchovní vztah k místům Svaté země jako mají Židé. Froman je tak pravým opakem mnoha militantních osadníků a řadí se mezi izraelské mírové aktivisty, kteří nejen že se setkávali a setkávají s palestinskými protějšky a intelektuály zastávajícími promírové názory, ale byl dokonce ochoten mluvit i s těmi, které naprostá většina Izraelců považuje za své úhlavní nepřátele - nesetkal se tak pouze s Mahmúdem Abbásem, Jásirem Arafatem a dalšími politiky z OOP a Fatahu, ale byl se schopný bavit i s šejchem Jásínem a dokonce nalézt v určitých věcech – jako například ve sdílené lásce k téže Zemi – i společnou řeč.
Jedním ze základních východisek Fromanova na první pohled těžko uvěřitelného postoje nábožensky sionistického rabína je dva tisíce let starý výrok rabbiho Hilela, jedné z nejdůležitějších autorit starověkého judaismu: „Jednou se rabína Hilela zeptali, jak by popsal podstatu judaismu jednou větou“. Rabín odpověděl: Miluj svého souseda (bližního)“. Rabín Froman k tomu dodává: „Každé židovské dítě se to učí ve škole. A to je přesně věc, kterou se pokouším dělat.“
Pevně doufám, že rabín Froman není mezi židovskými osadníky jen výjimkou potvrzující pravidlo. Nemám pochyby o tom, že kdyby bylo mezi osadníky více lidí, kteří se na vztah ke Svaté zemi jsou schopni podívat i jinýma očima, než svýma, bylo by to pro izraelsko-palestinské smíření jedině dobře.
Rabín Menachem Froman je velmi pozoruhodná osobnost: Ač je přesvědčený náboženský sionista, spoluzakladatel hnutí Guš Emunim a bojoval v několika izraelsko-arabských válkách, zastává zároveň názor, že Palestinci, zvláště ti zbožní, mají podobný duchovní vztah k místům Svaté země jako mají Židé. Froman je tak pravým opakem mnoha militantních osadníků a řadí se mezi izraelské mírové aktivisty, kteří nejen že se setkávali a setkávají s palestinskými protějšky a intelektuály zastávajícími promírové názory, ale byl dokonce ochoten mluvit i s těmi, které naprostá většina Izraelců považuje za své úhlavní nepřátele - nesetkal se tak pouze s Mahmúdem Abbásem, Jásirem Arafatem a dalšími politiky z OOP a Fatahu, ale byl se schopný bavit i s šejchem Jásínem a dokonce nalézt v určitých věcech – jako například ve sdílené lásce k téže Zemi – i společnou řeč.
Jedním ze základních východisek Fromanova na první pohled těžko uvěřitelného postoje nábožensky sionistického rabína je dva tisíce let starý výrok rabbiho Hilela, jedné z nejdůležitějších autorit starověkého judaismu: „Jednou se rabína Hilela zeptali, jak by popsal podstatu judaismu jednou větou“. Rabín odpověděl: Miluj svého souseda (bližního)“. Rabín Froman k tomu dodává: „Každé židovské dítě se to učí ve škole. A to je přesně věc, kterou se pokouším dělat.“
Pevně doufám, že rabín Froman není mezi židovskými osadníky jen výjimkou potvrzující pravidlo. Nemám pochyby o tom, že kdyby bylo mezi osadníky více lidí, kteří se na vztah ke Svaté zemi jsou schopni podívat i jinýma očima, než svýma, bylo by to pro izraelsko-palestinské smíření jedině dobře.
Žádné komentáře:
Okomentovat