Před deseti lety zahájilo USA vojenskou operaci s patetickým názvem "Trvalá svoboda" (Operation Enduring Freedom) a na hlavy Tálibánců a jejich chráněnců alkáidistů začaly padat první těžkotonážní bomby. Americké bombardování a vzápětí i pozemní operace napomohla získat iniciativu afghásnśké Severní alinci, která pak v relativně krátké době dobyla Kábul. Podobně jako při pozdější rychlé operaci v Iráku se zdálo, že důležitý vojenský krok v Bushově "válce proti teroru" dopadl úspěšně. Následující roky ale ukázaly, že Američané a jejich spojenci částečně zabředli do podobné pasti, na které si v pohnuté historii země vylámala zuby britská i rudá armáda. Po desetiletí násilností a diskutabilních úspěchů při snahách o demokratizaci země je dnes opět možné sledovat vzestup násilí, politické vraždy a hlavně návrat resuscitovaného Tálibánu. Bude-li Afghánistán bezpečnější tak dnes Američané, jejich spojenci, ale i řada místních lidí tuší snad ještě více mlhavěji než v roce 2001. pátek 7. října 2011
Deset let války v Afghánistánu - Ten Years of Afghan War
Před deseti lety zahájilo USA vojenskou operaci s patetickým názvem "Trvalá svoboda" (Operation Enduring Freedom) a na hlavy Tálibánců a jejich chráněnců alkáidistů začaly padat první těžkotonážní bomby. Americké bombardování a vzápětí i pozemní operace napomohla získat iniciativu afghásnśké Severní alinci, která pak v relativně krátké době dobyla Kábul. Podobně jako při pozdější rychlé operaci v Iráku se zdálo, že důležitý vojenský krok v Bushově "válce proti teroru" dopadl úspěšně. Následující roky ale ukázaly, že Američané a jejich spojenci částečně zabředli do podobné pasti, na které si v pohnuté historii země vylámala zuby britská i rudá armáda. Po desetiletí násilností a diskutabilních úspěchů při snahách o demokratizaci země je dnes opět možné sledovat vzestup násilí, politické vraždy a hlavně návrat resuscitovaného Tálibánu. Bude-li Afghánistán bezpečnější tak dnes Američané, jejich spojenci, ale i řada místních lidí tuší snad ještě více mlhavěji než v roce 2001. 
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Kdyby se snažila Amerika o demokratizaci Afghánistánu, šla by přece sama proti sobě. Naopak bych řekl, že se jim vše daří. Prodlužují válku a mají tak moc nad tímto územím. Pro ně je lepší loutková vláda, která je nakloněná Americe, než vláda, která by sama rozhodovala o budoucnosti země a o tom, jak naloží se svým nerostným bohatstvím. To je můj omezený pohled na tu situaci. Jestli se mýlím rád se poučím.
OdpovědětVymazatNejsem odborník na Afghánistán, ale situaci samozřejmě sleduji a nemyslím si, že by prodlužováním války získávali Američané a jejich spojenci větší moc nad Afghánistánem. Naopak to přispívá k vzestupu Tálibánu, o kterém si většina Američanů a Zápaďanů po jeho porážce myslela, že je to věc historie. Afghánská vláda - ať už více, či méně loutková - je v každém případě slabá, včetně Karzáího. Hlavní moc mají kmenoví/regionální vůdci, bez kterých centrální vláda těžko něco zmůže. Jinak význam Afgánistánu nespočívá (od počátku západních ambicí v tomto regionu) v jeho nerostném bohatství, ale geopolitické poloze.
OdpovědětVymazat