úterý 1. června 2010

Pár poznámek k "lodím u Gazy"

Přiznám se, že s ohledem na dokončování knížky nemám bohužel momentálně tolik času, kolik bych potřeboval na fundovanější komentář k situaci okolo "lodí v Gaze". Takže doplňuji jen pár poznámek:
- v minulosti byla v oblasti řada větších krveprolití, které nevzbudila zdaleka takovou pozornost médií. Současný zájem médií souvisí hlavně s tím, že obětí nejsou Palestinci, ale příslušníci jiných národů.
- stěží můžeme jak od oficiálních izraelských činitelů, tak od mírových aktivistů očekávat nějaký objektivnější pohled na celou věc - a je to snad i celkem pochopitelné. Bylo tak zcela předpověditelné, že izraelští oficiální činitelé budou operovat vzápětí s tvrzeními jako: "zásilky pro teroristy", "aktivisté jsou ve skutečnosti ozbrojenci" atd. a budou se nyní snažit za každou cenu prokázat, jak byla vojenská akce odůvodněná a nezbytná. Naopak od mírových aktivistů je stěží možné očekávat něco jiného než o "apartheidové politice Izraele" a "izraelském státním terorismu", přičemž se budou zaštiťovat mírumilovností svých záměrů. Řada českých novinářů (neříkám že všichni) bohužel stále buď papouškuje agenturní zprávy, nebo se nesnaží být v duchu svého média nestranná. Blíže k pravdě se tedy dostaneme spíš jinde - hlavně u zkušených izraelských a zhraničních žurnalistů (a to jak britských či amerických, tak i arabských). Proto doporučuji sledovat více zdrojů a dělat si názor na celou věc sám.
- z geopolitického hlediska ztratí na celém konfliktu asi nejvíce Izrael - a teď zcela odhlížím od toho, zdali byl vojenský zásah "spravedlivý" či "přehnaný" a nehodnotím ho. Turecko uznalo Židovský stát v květnu 1948 a bylo tak první muslimskou zemí (ač oficiálně sekulární), která uznala izraelskou nezávislost. Pro Izrael se stalo Turecko nesmírně důležitým strategickým partnerem - ať už v oblasti civilní (např. hydrologie) či vojenské (spolupráci na vývoji zbraní, izraelská cvičení v Turecku). Turecko má pro Izrael význam i svými kontakty na země Izraeli nepřátelské a může tak hrát roli důležitého mediátora. Izraelsko-turecké spojenectví přetrvalo celá desetiletí a až v poslední době začalo dostávat vážné trhliny. Není to ale způsobeno zdaleka ani tak nástupem umírněných islamistů do turecké vlády (jak by si to mnozí rádi zdůvodnili v duchu logiky "vždyť není každý islamista vlastně skrytý terorista, že?"), ale také chybami z izraelské strany, nezřídka ze strany radikálních politiků, kterých je v posledních letech v izraelských vládách bohužel poměrně dost. Typickým příkladem je zcela zbytečná "vlaječková aféra" s tureckým diplomatem. Pokud to takto půjde dál, izraelsko-turecké spojenectví zeslábne - a v situaci v jaké je Izrael (válečný stav s Libanonem a Sýrií a chladný mír s Egyptem a Jordánskem) bude konec spojenectví bohužel daleko větší ztrátou pro Izrael než pro Turecko, které je už dlouho v NATO a má našlápnuto do EU.
- štěstí v neštěstí? - Ať už je vina za současné napětí více na té či oné straně snad současná situace zase zaměří pozornost světa na situaci v Gaze, který nad ní tak trochu zlomil hůl (pokud se mluví ve světových médiích o Palestině, mluví se už hlavně o Západním břehu v duchu zjednodušení Gaza je přece "Hamastán", na Západním břehu je vládne "hodný" Fatah). Přitom situace v Gaze je velmi špatná a je jen otázkou času, kdy přeroste v další sérii "průšvihů".
Tady najdete několik zajímavých článků a komentářů ke konfliktu mezi izraelskou armádou a loděmi plujícími do pásma Gazy.




4 komentáře:

  1. V tom zmätku by som celkom privital nieco z doveryhodneho zdroja. Je ta blokada legalna, mozu sa lode kontrolovat v medzinrodnych vodach, kto to moze robit, su praky zbranmi hromadneho nicenia? Zdravi, Tomas Profant

    OdpovědětVymazat
  2. K otázce legality může být zajímavý tento odkaz o dohodě ze San Rema (1994) které námořní právo reguluje:
    http://www.icrc.org/ihl.nsf/385ec082b509e76c41256739003e636d/7694fe2016f347e1c125641f002d49ce

    Krátce řečeno, blokáda je víceméně legální akt, ale musí se oficiálně vyhlásit (což se stalo), mezinárodní vody v tom nehrají roli, "humanitární" plavidla (závisí na nich přežití civilistů - není tento případ) musí minimálně povolit inspekci nákladu, plavidla neutrálních států mohou být napadena pokud se pokusí blokádu prolomit nebo nereaguje na výzvy (stalo se). Jinak použití pistolí po tvrdém napadení je všeobecně uznávaný a legální akt sebeobrany.

    1. Legální nerovná se morální, ale v tomto případě měl Izrael důvod k podezření že by na palubě mohly být převáženy zbraně (dle českých reportérů nikdo nekontroloval kdo si co na palubu bere) a Izrael má minimálně právo se o náklad zajímat.

    2. Překvapuje mě reakce na samotný zákrok (dle informací byl ze strany Izraele korektně plánován, ale vojáci byli dost brutálně napadeni a neobešlo se to bez zabíjení). Horší je to s Izraelským odpíráním práv zadržených.

    3. Turecko již od konce studené války inklinuje k podpoře islamistických hnutí a států (Írán) a jeho vstřícnost k Izraeli zcela zásadně poklesla. Současné incidenty nejsou příčinou, ale spíš následkem dlouhodobého rozkolu mezi oběma státy.

    OdpovědětVymazat
  3. http://eretz.cz/content/view/9765/41/

    OdpovědětVymazat
  4. Dost me prekvapuje, ze tu smlouvu ze San Rema necituji vsechna velka media instituce. K cemu mezinarodni pravo potom je? Proc se staty nejdriv k necemu zavazi a pote se k tomu obrati zady? Dokazu si predstavit, ze IDF to obcas prezene, ale cela ta diskuze se mi zda jako dohadovani hokyni nekde na trhu. Kdo podal nejaka platna fakta? prece smlouva ze San Remo byla dodrzena, takze moc nechapu, co se vlastne po Izraeli chce. Bylo by fajn, kdyby se mezinarodni spolecentsvi vyjadrovalo konkretne.
    druha vec je, ze moc nechapu duvod odmitnuti mezinarodniho vysetrovani ze strany Izraele. Nerozumim tem duvodum a zda se mi, ze to je neco, co Irzaeli hodne uskodi.

    OdpovědětVymazat