Rozhovor pro Deník (28. 3. 2026 dopoledne)
Co je cílem operace, unést íránského vůdce ajatolláha Chameneího, nebo výhradně bombardovat zařízení na obohacení uranu?
To je právě zatím otázka, kterou v této rané fázi konfliktu ještě přesně nevíme. Premiér Izraele Benjamin Netanjahu zmiňoval něco ve smyslu, že akce má údajně „íránskému lidu otevřít cestu k tomu, aby se osvobodil“. Pod tím si ale lze představit ledasco. Přesný cíl úderů zkrátka zatím nevíme. Pokud je jím skutečně likvidace odpalovacích zařízení, balistických střel či oslabení protiletecké obrany a jaderného programu, dovedu si představit, že operace může nějakým způsobem proběhnout a být úspěšná.
A lze to stihnout za čtyři dny?
Odhady ukončení konfliktů je třeba v éře Donalda Trumpa brát s rezervou. Americké a izraelské síly jsou během několika dní schopny vybombardovat ledasco i vzhledem k tomu, že íránská protiletecká obrana je dost narušena z loňského roku (tehdy Izrael též na Írán udeřil, pozn. red.). Pokud ale jde o pokus změnit režim, to je samozřejmě daleko problematičtější. Írán není Venezuela a jeho režim je velmi pevně zakořeněný a strukturovaný. V reakci na vnější i vnitřní tlak v poslední době posílily spíš jeho nejtvrdší složky, což bylo koneckonců vidět na tom, jak brutálně byly nedávno potlačeny tamní protesty. Samotným bombardováním lze režim asi těžko změnit, k tomu by byla zapotřebí nějaká skutečně strukturovaná podpora nějaké silné vnitřní jednotné opozice, která v Íránu v této podobě není, případně pozemní vojenská operace. Na případech sousedního Iráku a Afghánistánu je ale vidět, jak neblaze to pro Američany dopadlo, když se tam přímo angažovaly jejich pozemní jednotky. Každopádně je těžké předjímat. Ale jak jsem říkal, pokud jde výhradně o likvidaci vojenských zařízení, operace asi krátkodobě úspěšná být může. Pokud jde o změnu režimu, je to daleko víc diskutabilní.
Je tedy podle vašich slov nepravděpodobné, že by po současné vojenské operaci nastal státní převrat v Íránu a návrat šáha. Nebudou mít údery spíš opačný efekt – že změny, po nichž mnoho Íránců volá, spíše odsunou?
Dříve tomu tak bylo. Je ale samozřejmě těžké říci, jaký efekt to bude mít nyní. Íránský režim i jeho ozbrojené síly jsou určitě oslabené. Pomyslná „poslední bitva“ je ale může učinit ještě více zatvrzelé, zvláště revoluční gardy, což je v podstatě paralelní íránská armáda vedle íránských ozbrojených sil.
Má Írán vojenskou sílu, aby zaútočil na Izrael, který je od rána ve výjimečném stavu?
To Írán ukázal už loni, kdy na Izrael vystřelil salvy raket. Bylo tak vidět, že má poměrně rozsáhlý arzenál dalekonosných balistických střel, které na izraelském území způsobily poměrně vážné škody. A nyní už také přichází informace o íránských raketových protiútocích.
Má Írán v regionu spojence? A je někdo, kdo mu může pomoci, například Saúdové nebo Rusové?
Přímo pevné vojenské spojence ve formě nějaké obranné aliance Írán nemá. Má ale například v oblasti zbrojní spolupráce silné ekonomické vazby na Rusko, na Čínu i na některé další státy. Určitým způsobem jsme viděli omezenou rusko-íránskou spolupráci ještě před pádem Asadova režimu v Sýrii, kdy v některých věcech obě země spolupracovaly a jindy nikoliv. Spojencem íránské politiky v regionu jsou ale různí nestátní ozbrojení aktéři, typu libanonského Hizballáhu, Húsíjů v Jemenu či šíitských milicí v Iráku, případně i dalších oblastech. Ti sice byli v uplynulých dvou letech bojů na Blízkém východě výrazně oslabeni, přesto ale zřejmě stále mají kapacitu se aktivizovat a pokračovat v bojích.
V důsledku úderů Izraele a Spojených států na Írán tedy může dojít i k eskalaci v regionu?
Ano, zmínění íránští spojenci z řad nestátních aktérů mohou zareagovat dalším posílením vojenských akcí právě proti Izraeli nebo americkým cílům. V regionu je spousta terčů, například amerických základen, ale i různých civilních instalací. A to je přesně to, čeho se, s výjimkou Izraele, obávaly všechny státy v regionu. Proto v podstatě celý Blízký východ, kromě Izraele, apeloval, aby ke konfliktu nedošlo. Do jaké míry bude současný konflikt závažný, jestli to bude spíš demonstrativní série omezených úderů, což nyní úplně nevypadá, anebo spíše dlouhodobější.
Už v pátek visely údery ve vzduchu, když byli lidé včetně diplomatů vyzýváni, aby opustili Írán i Izrael. Přitom v pondělí měla následovat další jednání mezi Spojenými státy a Íránem…
Ano a teď samozřejmě bude záviset na tom, jestli ta jednání ještě proběhnou, anebo eskalace bude natolik závažná, že už k žádným nedojde.
Znepřístupní podle vás Írán Hormuzský průliv, kudy proudí ropa?
To je samozřejmě jedna z možností, kterou může Írán použít, přičemž prostředky na to má. Mělo by to velké dopady na energetiku řadu světových regionů.
Kudy by pak ropa proudila?
Tankery by Hormuzem nepropluly a dodávky by se na určitou dobu zastavily.
Žádné komentáře:
Okomentovat